Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ

přesně

Katolická bibliografie tohoto oddělení 11

Tumpach Josef, Podlaha Antonín,

Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.


Pozn.: 1. V oddělení 15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích máme sice obdobné čleměná pododdělení 1507 až 1513, ovšem je smutnou skutečností, že možná častěji než Církev a duchovenstvo, u nás vedli tento boj laici a dokonce i rozumní nekatolíci. Je např. docela skandální, že před časem jeden z nevyšších církevních představitelů posledních desetiletí hodnotil osvícenství jako jeden z kořenů evropské civilizace. A kolik duchovních kolaborovalo ať už s masarykismem, nacismem, komunismem nebo v současné době s americkým světovládným tzv. neokonservatismem, což je zase odrůda osvícenství! Kolik českých duchovních kolaboruje s tzv. demokratismem Evropského svazu (tzv. unií), což není nic jiného, než korporátní socialismus! Objeví se kdejaký nesmysl tzv. osvíceného myšlení, jako např. "teorie o změně klimatu" (vlastně poslední verse malthusianismu), mediálně a politicky propagovaný – a kolik je pastýřů, kteří to spolknou i s navijákem! Proto jsme museli zařadit i zde uvedených prvních pět pododdělění, kdy boj byl veden mimo české církevní struktury.

2. Německý národní socialismus (tzv. nacismus) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1102 nebo 1105.

1108 Utopie a antiutopie

V oddělení: Sociologie a charita


Protokoly ze shromáždění Sionských mudrců

Nilus, Sergej Aleksandrovič, 1926

Publikaci zařazujeme pro studijní účely příčin sociálních pnutí před a po první světové válce.


Pán světa

Benson Robert Hugh, 1913

Jediný český překlad katolické antiutopie Msgre. Bensona, která vlastně všechny antiutopie předběhla – jak časově, tak kvalitou. Typické je, že tento génius český článek na wikipedii – nemá; jak správně na adrese poznamenává pan Branislav Michalka: "Asi tak si ho cení (nový) svět, který v úžasu sedá na zadnici před každou rakouskou husou tlačkající nudné bláto banálních zvrhlostí" (na uvedené adrese je možno se do namluveného textu knihy zaposlouchat).


Scandalum crucis. Pohoršení kříže (čes.). Potupenie Kríža (slov.)

Klima Leopold (pseudonym Baumroth Wolfgang), 1930

P. Leopold Klima, * 10. 11. 1882 v osadě Rothenbaum (česky: Červené Dřevo) v jihočeském pohraničí, tzv. Sudetech. Byť českého jména byl knězem německé národnosti a psal německy pod německým pseudonymem. Arciděkan v Horšovském Týně, Diecéze českobudějovická. Do Dachau přišel 29. 8. 1941, propuštěn 28. 2. 1942. Po válce byl odsunut do Německa, † 18. 5. 1955 v Neukirchen beim Heiligen Blut. Český překlad vydal dvakrát ve 20. – 30. letech Josef Birnbaum v Brtnici, slovenský překlad vydal také dvakrát, 1944 a 1947, Spolok sv. Vojtecha v Trnave.


Antikrist

Gnatowski Jan (pod pseudonymem Lada Jan), 1927

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 96. Z polského Antychryst – opowieść z ostatnich dni świata, 1920 (P. Gnatowski Jan, * 22. 7. 1855 Skarżynówka na Podolu, † 9. 10. 1925 Warszawa) přeložil P. Koudelka Alois (používal i psudonymy Chdzudz Fokr, Košulič, Nikolčický A. K., Pakulas Alois, Pracký Alois Bohuš a Vetti O. S., recense podepisoval šifrou -osv-; * 18. 11. 1861 Kyjov, † 9. 12. 1942 Brno).


My

Zamjatin Jevgenij Ivanovič, 1927

Přeložil Koenig Václav, * 22. 10. 1897 v Praze, popraven Němci 5. 9. 1944 v Mnichově. Antiutopie (čili dystopie, kakotopie) o vítězství Světové unie, nástupci Americké, Sovětské i Evropské unie. Dílo ovlivnilo pozdější knihy:
Konec civilizace (v češtině dva překlady v celkem pěti vydáních; přinášíme Konec civilizace aneb Překrásný nový svět, Huxley Aldous, 1993, volně dostupný přepis na internetu),
Farma zvířat a 1984 (v češtině tři překlady v asi 10 vydáních), Blair Eric Arthur (psedonym Orwell George), 2001, volně dostupný přepis na internetu), které byly v českých zemích předsudečně a neprávem více prosazovány na úkor tohoto ruského průkopníka.
O českém Koukolíkově psaní o "deprivantech", které také – empirickým popisem a "radami" – přitahuje pozornost, raději pomlčíme.
Všem těmto antiutopiím je společná bezvýchodnost pramenící z neznalosti primárních původců zla (padlí andělé), z neznalosti dědičného hříchu a jeho následků, jakož i neznalosti milosti, která umožňuje proti zlu účinně bojovat, a nakonec i z neznalosti úlohy Katolické církve: ta má – jakožto jediná – tuto milost zprostředkovávat. Laici, a často i dnešní kněží, tuto mnohostrannou rozumovou neznalost popisují reálně nic neřešícím emotivním sloganem: odvrat od Boha.


Legenda o Antikristu

Solovjov Vladimir Sergejevič, 1936

(název pokračuje) Fantastická povídka, již vložil Vladimir Sergejevič Solovjev do své poslední práce "Tři rozhovory". Na rozdíl od atheistických antiutopií ad Zamjatinovy My je Solovjovova práce svým způsobem reálná: Antikrist jistě přijde a Církev zná dokonce poznávací znamení jeho příchodu; ruský velikán se snaží vystihnout jejich konkretizaci. Dominikánská edice Krystal, sv. 25.