Vyhledat: Pius X., svatý

Svaté přijímání. Dva dekrety papeže Pia X. a poučení podle nich. A) Sv. přijímání časté (Sacra Tridentina Synodus – Posvátný církevní sněm Tridentský). B) První sv. přijímání rané (Quam singulari – Jak obzvláštní).

Pius X., svatý, Ovečka Jaroslav Štěpán, 1947
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

4. vyd. podstatně rozšířené.

Přesvatého pána našeho Pia X., prozřetelností Boží papeže, Encyklika Editae saepe

Pius X., svatý, 1910
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů

Motu proprio "Sacrorum antistitum", jímž dány jsou zákony proti modernismu

Pius X., svatý, 1911
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: Povaha jiných názorů

O separaci Církve a Státu – Une fois encore

Pius X., svatý, 2017
Oddělení: Filosofie
Pododdělení: Církev a národ, Církev a stát

Sv. Pius X. vydal několik encyklik ohledně vztahu Církve a státu: Vehementer nos (11. 2. 1906), Gravissimo officii munere (10. 8. 1906), Une fois encore (6. 1. 1907) a Iamdudum (24. 5. 1911). I když byly v české právnické i historické literatuře hojně zmiňovány, nebyly do češtiny přeloženy. Přinášíme české znění jedné z nich. Latinský text neuvádíme, neboť oficiální latinské znění není – encyklika je na vatikánských stránkách jen francouzsky s anglickým překladem.

Dekret Quam singulari – o věku, jehož se u dětí požaduje k prvnímu sv. přijímání, vydaný na rozkaz Papeže Pia X. (blahé paměti) Kongregací svátostí dne 8. srpna 1910

Pius X., svatý, Gasparri Pietro, Jorio Domenico, 1929
Oddělení: Pedagogika a katechetika
Pododdělení: Ostatní dílčí problémy a obory pedagogiky a katechetiky

Italský text dekretu s krátkým výkladem a přílušným nástinem katechismu podává Msgre. Dominik Jorio; dle II. vydání Sv. otcem požehnaného přeložila Kongregace Nejsvětější Svátosti (OO. Eucharistíni) v Brně.

Sv. otce Pia PP. X. Motu proprio ze dne 18. prosince r. 1903, jímž stanovena jsou pravidla lidové činnosti křesťanské.

Pius X., svatý, 1911
Oddělení: Sociologie a charita
Pododdělení: Sociální nauka Církve

Předpis byl vydán italsky(!), viz pododdělení 1403: Řím, proto originál zvlášť neuveřejňujeme.

Communium rerum inter asperas vices (Anselmus Cantuariensis) ... O svatém Anselmu z Canterbury. Encyklika z 21. dubna 1909.

Pius X., svatý, 1910
Oddělení: Hagiografie
Pododdělení: Jednotliví světci s úmrtím po r. 800 do r. 1302

Zařazeno na přání čtenáře J. Latinský text je (dvakrát) v pododdělení 1403: Řím.

Pii X Pontificis Maximi Acta. Vol. 1 – 5, Index. Anni 1909 – 1914.

Pius X., svatý, 1914
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Řím

Sv. 1: 1903 a 1904. Sv. 2: (1904 a) 1905. Sv. 3: (1904 a) 1906. Sv. 4: 1907 a 1908 (1. část). Sv. 5: 1907 a 1908 (2. část). Všechny další roky (09 – 14) jsou dostupné toliko v Acta Apostolicae Sedis, Vol. I. – VI., Romae 1909 – 1914, nebo v Actes de Pie X, Tome II. – VIII., Maison de la Bonne Presse, Paris (T. I. má název Lettres Apostoliques de S. S. Pie X); (od r. 1908) do června 1909 viz též následující soubor knih. Tím je dílo tohoto světce kompletní – kodex a liturgické knihy jsou v příslušných odděleních Knihovny.
Ke každému zde uvedenému latinskému svazku je připojen postupně doplňovaný svazek českých překladů. Víte-li o vydání českého překladu některého dokumentu, prosíme o jeho zaslání nebo alespoň o informaci – mnohé české překlady vycházely v časopisech.
Připojujeme: Pius X. a jeho první okružní list (E Supremi Apostolatus Cathedra, V Kristu všecky věci napravit). Sedlák Jan Nepomucký, 1904 – Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 91.

Římské dokumenty a dekrety z doby pontifikátu sv. Pia X., 1906 – 1911 (Roman documents and decrees)

Pius X., svatý, Dunford David, 1911
Oddělení: Dějiny Katolické církve obecně
Pododdělení: Řím

Těchto pět knih je doplněním předchozího titulu – tam čtenář nalezne zde chybějící dokumenty a dekrety z let 1903 až 1906 a z let 1909 až 1914.

Missale Romanum

Pius V., svatý (Pius X., svatý, Benedictus XV.), 1928
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

Nabízí-li Knihovna Libri nostri misály latinsko-české i čistě české, nemůže v ní chybět ani misál čistě latinský. Před něj předřazujeme vydání z roku 1920 v textovém tvaru, jak je dostupné na internetu.

Quo primum. Missale Romanum.

Pius V., svatý, Paulus VI., blahoslavený 2014, 1969
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Misály

Za účelem seznámení se s letitým nesouladem ohledně mše svaté publikujeme dva základní dokumenty, každý latinsky i česky. Domníváme se, že žádný smrtelník (navzdory myriádám nejrůznějších smělců) není způsobilý tento nesoulad mezi náměstky Ježíše Krista rozsuzovat – takže ani my se k němu vůbec nijak nevyjadřujeme. Pouze poznamenejme, že k určitému nesouladu dochází i mezi sv. Piem V. (Bulla Quod a nobis, 7. 6. 1568) a sv. Piem X. (Apoštolská konstituce Divino affiatu, 1. 11. 1911) ohledně breviáře – oba dokumenty jsou latinsky v publikaci Breviarium romanum, ex decreto ... Pars hiemalis. Pius X., svatý, 1936, str. III až X, v pododdělení 1703: Breviář. A ocitujeme odvěkou formuli ze závěru bully Solet annuere (schvalující řeholi sv. Františka z Assisi) svatého Otce Honoria III. ze dne 29. 11. 1223: "Nulli ergo omnino hominum liceat hanc paginam nostrae confirmationis infringere, vel ei ausu temerario contraire. Si quis autem hoc attentare praesumpserit, indignationem omnipotentis Dei et beatorum Petri et Pauli, apostolorum eius, se noverit incursurum. Tedy vůbec nikdo z lidí ať se neodváží porušit tuto naši potvrzovací listinu nebo se jí opovážlivě protivit. Jestliže by se však někdo odvážil zkusit to, nechť ví, že ho stihne hněv všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla." A skutečně až doposud se o to nikdo z lidí (tedy ani žádný z papežů) nepokusil.

Breviarium romanum, ex decreto ss. Concilii Tridentini restitutum s. Pii V pontificis maximi jussu editum aliorumque pontt. cura recognitum Pii Papae X auctoritate reformatum. Pars hiemalis.

Pius X., svatý, 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

U Pusteta, editio XVI juxta typicam amplificata XIV. Breviář vyšel poté ještě několikrát prakticky nezměněn, ale už roku 1945 vyšlo motu proprio "In cottidianis precibus", které představovalo tisíciletý mezník: církevní představení jím odbočili na cestu liturgického novátorství, cestu, která dosud neskončila, protože je neukončitelná, a na cestu, na které se ani nedá zastavit, protože novátorský pohyb je nezastavitelný. Tehdy šlo o odmítnutí textu Vulgáty a hledání jiného textu v předchozích jazycích na předchozích záznamových médiích, který by byl svatější. Na www.essan.org je k disposici z archive.org převzatý text tradičního breviáře vydaného roku 1942 od firmy Desclée, která však nečísluje edice; je ale výhodou, že tento text je v textovém pdf tvaru. Čtenář může v naší Knihovně obě vydání porovnat, jiné než zcela miniaturní odlišnosti tu nejsou. Doplňujeme i texty pro českou církevní provincii. Než však čtenář začne Breviarium romanum používat, musí vědět jak. V češtině lze takové poučení najít v tomto oddělení Knihovny Libri nostri v knize papežského komořího Františka Hrubíka Nová úprava římského breviáře a missálu. Pro zajímavost uveďme, že přinejmenším od r. 1975, kdy vyšlo nejnovější – ovšem nezměněné od předchozího – latinské vydání breviáře, se moderní (ne tradiční) řeholníci a řeholnice celého světa modlí podle znění tohoto vydání, Msgre. Annibalem Bugninim (ve druhém úřadě mezi roky 1960 a 1964, ve třetím úřadě v letech 1964 až 1975, kdy byl překvapivě a náhle odklizen do Íránu) a jeho skupinou již roku 1961 sestaveného a nejprve téhož roku bl. Janem XXIII. a později i Pavlem VI. schváleného, breviáře.

Breviarium romanum, ex decreto ss. Concilii Tridentini restitutum s. Pii V pontificis maximi jussu editum aliorumque pontt. cura recognitum Pii Papae X auctoritate reformatum. Pars verna.

Pius X., svatý, 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

Breviarium romanum, ex decreto ss. Concilii Tridentini restitutum s. Pii V pontificis maximi jussu editum aliorumque pontt. cura recognitum Pii Papae X auctoritate reformatum. Pars aestiva.

Pius X., svatý, 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

Breviarium romanum, ex decreto ss. Concilii Tridentini restitutum s. Pii V pontificis maximi jussu editum aliorumque pontt. cura recognitum Pii Papae X auctoritate reformatum. Pars autumnalis.

Pius X., svatý, 1936
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

Všechny čtyři díly vydání breviáře z r. 1942, které ještě nebylo postiženo reformou Pia XII. a které má tedy žalmy z Vulgáty, jsou nyní díky externí pomoci v patřičné kvalitě a lehce dostupné.

Officium Parvum Beatae Mariae Virginis et officium defunctorum cum psalmis gradualibus et paenitentialibus

Pius X., svatý, 1925
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

(název pokračuje:) ac litaniis sanctorum e Breviario Romano a Pio Papa X reformato excerpta.

Officium Parvum beatae Mariae Virginis. Malé hodinky ke cti blahosl. Panny Marie.

Pius X., svatý, Urban Jan Evangelista, 1934
Oddělení: Liturgika
Pododdělení: Breviář

E breviario Romano a Pio papa X. reformato excerptum. Uspořádal kněz řádu Františkánského českomoravské provincie. Latinský a český text na protilehlých stranách. Kropáč & Kucharský, sv. 1934.x.

Motu proprio o obnově posvátné hudby z 22. listopadu roku 1903, Dekret posvátné kongregace obřadů o obnově posvátné hudby, Konstituce o liturgii, Gregoriánském zpěvu a posvátné hudbě z 20. prosince roku 1928. Latinsky a česky.

Pius X., svatý, Pius XI., 1928
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Dějiny

Kyriale seu Ordinarium missae. Cum cantu Gregoriano ad exemplar editionis Vaticanae concinnatum et rhythmicis signis a Solesmensibus monachis diligenter ornatum.

Pius X., svatý, Larsen Jens Peter, 1905
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Praxe Chorálu

Zatímco do r. 1905 bylo Kyriale pouhým výběrem z Graduale Romanum, od tohoto roku se jím stala (do jisté míry) nezávislá kniha. Proto nemá valný smysl uvádět Kyriale vydávané před r. 1905.
Vzhledem k tomu, že jde o základní příručku kněze, uvádíme kromě vyd. z r. 1905 také Kyriale seu Ordinarium Missae, missa pro defunctis et toni communes missae ve třech vydáních:
1. Rok 1920 s podtitulem "iuxta editionem vaticanam a ss. PP. Pio X evulgatam";
2. z roku 1932 s podtitulem "cum cantu Gregoriano ex editione vaticana adamussim excerpto et rhythmycis signis in subsidium cantorum Solesmensibus monachis diligenter ornato";
3. totéž, s textem podle roku 1939.