Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Pešina Václav Michal, rytíř


Oběť mše svaté, s připojeným svatodenním pořádkem a četnými výklady mše svaté.

Pešina Václav Michal, rytíř, 1850
Oddělení: Obrana víry a katolická věrouka
Pododdělení: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

Sestaveno a vzděláno od Václava Pešiny. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 24.


Hlas duchovního pastýře k stádu věrnému, o prospěchu z čtení dobrých náboženských knih vůbec a o přistoupení k ústavu Dědictví Svatojanského zvlášť. Dědictví Sv. Jana Nepomockého v audech svých.

Kamenský Josef, Pešina Václav Michal, rytíř, 1847
Oddělení: Mravouka. Zpovědnice.
Pododdělení: Hřich a ctnost

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 19.


Svatého Františka Saleského, biskupa ženevského, Bohumila, čili Navedení k zbožnému životu

François de Sales, svatý, Desolda Jan Nepomucký František, 1910
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský

Dle úplného vydání pařížského znova na český jazyk přeložil a potřebnými modlitbami opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem.; v tomto překladu 4. vyd. (rok vydání 1910 je nejistý) shodné se 3. rozmnoženým vyd.
Podle P. Vrátného jde o čtvrtý český překlad, i když nám vychází pořadí sedmé (P. Konstantin Jiří S. J. – 1657, P. Šuma Jan Ignác – 1701, Hraba Jan Karel – 1780, P. Žák Vincenc Pavel – 1843, P. Krbec Jan Evangelista a P. Pešina Václav Michal, rytíř – téhož roku 1843 jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 15, P. Poimon František Saleský – 1865, a P. Desolda Jan Nepomucký František poprvé kolem téhož roku u B. Stýbla), celkově vyd. snad 11.
Ještě doplňme, že název publikace u Dědiství Svatojanského byl: Svatého Františka Salesia Filothea či Bohmila aneb Uvedení Boha milující duše k životu pobožnému, dle českých vydání od r. 1657, 1701, 1780 opravená a Dědictví sv. Jana Nepomuckého darovaná od Jana Krbce. Publikovat ji nehodláme, neboť otiskujeme tři překlady novější, přičemž z hlediska úplnosti plně vyhovuje překlad P. Desoldy.


Zdrávas Maria, kniha modlitební pro ženské pohlaví

Pešina Václav Michal, rytíř, 1841
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K Panně Marii vč. růžence

Del Silberta Johanna Petera. Kniha vyšla ještě trochu rozšířená r. 1859, nové vydácí (psané stejným písmem) zatím nemáme.


O přísaze. Kázání o přísaze.

Zahradník Vincenc, Jirsík Jan Valerian, Pešina Václav Michal, rytíř, 1839
Oddělení: Pravo Katolické církve
Pododdělení: Ostatní dílčí právní záležitosti

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 7.


Kapitola hlavního chrámu Páně sv. Víta v Praze za času sv. Jana Nepomuckého.

Pešina Václav Michal, rytíř, 1840
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Posvátná místa v Zemích Koruny české

Dědictví sv. Jana Nepomuckého.sv. 999.


Životopis velebného pana Antonína Hanikýře, nábožného zakladatele ústavu Dědictví svatého Jana Nepomuckého v Praze.

Pešina Václav Michal, rytíř, Pohan Václav Alexander, 1841
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Přední české, moravské a slezské osobnosti

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 10.


Zatím poslední korunovace českého krále

Pešina Václav Michal, rytíř, Sekyrková Milada, 1836
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny české

Čtyři publikace. První český korunovační řád sestavil Karel IV. – viz Spisové císaře Karla IV. v pododdělení 1504: Přední české osobnosti. P. ThDr. Klementa Borového Dějiny Svatojanského Dědictví (pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury) uvádějí na str. 376 zajímavou informaci, kterou pak Sedlákova Činnost Dědictví Svatojanského v Praze od r. 1835 do r. 1901 (tamtéž) už nemá: "Císař Ferdinand I. byl r. 1836. a sice dne 7. září v chrámě sv.-Vítském v Praze s chotí svou Marií Annou slavným způsobem korunován na království české. Za tou příležitostí vydalo Dědictví Svatojanské nákladem svým spis o korunovaci s rytými přílohami; spis ten však se členům nedával zdarma, nýbrž prodával se po 40 kr. a když z 1000 exemplářů jen malá zásoba ještě zbývala, zvýšena jest cena až na 1 zlatý stř." O který spis se jednalo? Prvním redaktorem a ředitlelem tohoto Dědictví byl (1835 – 1857) otec kanovník Václav Michal Pešina rytíř z Čechorodu. Uvádíme tedy napřed dvě publikace kanovníka Pešiny:
1. Zprávy o Korunování vévodů a králů českých – s církevním obřadem Korunování Jejich Císařských Majestátů Ferdinanda I. za krále Českého, a Marie Anny Karoliny Piy za královnu Českou. Pešina Václav Michal, 1836, a
2. Hlasy duchovenstva k jejich cís. král. majestátům, Ferdinandovi a Marii Anně při slavnosti korunování – v Praze dne 1836. 7. a 12. září. Pešina Václav Michal, 1836.
3. Dále zařazujeme "spis", který mínil otec doktor Borový – rytinu-přílohu k ČKD 1836, č. 4, která byla vydána i samostatně (frakturou); před tuto přílohu zařazujeme, opět od kanovníka Pešiny: a) Ústav svatojanského Dědictví a Ohlášení. Tamtéž, str. 813 – 816. b) Slavnost korunování ... Ferdinanda I. za krále českého. Tamtéž. č. 3, str. 435 – 440. c) Obřad slavného Královského Českého KORUNOVÁNÍ. Tamtéž, str. 445 – 478. d) O svěcení a korunování Královny, jakožto choti Královy. Tamtéž, str. 477 – 480. e) Následuje vlastní rytina Insignie Království českého. Děkujeme za její sken 300 dpi.
Kromě toho zařazujeme: 4. Ferdinand V. – poslední pražská korunovace 7. 9. 1836. Sekyrková Milada, 2004.


Život křesťanské děvečky. Pěkná povídka, jak nábožná děvečka považuje a ctí hořké utrpení Pána Ježíše.

Pešina Václav Michal, rytíř(?), 1840
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Knižní umění slovesné

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 11. Pozn.: autorství čerpáme z knihy Svatodenní pořádek a pobožná děvečka, 1851, v níž je ke sv. 6 vydaného Dědictvím připojena právě tato kniha.


Roráte

Pešina Václav Michal, rytíř, 1846
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Dějiny

Soubor devíti článků v ČKD otce kanovníka, prvního redaktora a ředitele Dědictví sv. Jana Nepomuckého v létech Páně 1835 až 1857 (v letech 1832 – 1847 byl současně redaktorem ČKD):
a) O Roráte, zwláště Králohradeckém. Pešina Václav Michal, rytíř (dále jen PV), ČKD 1837, č. 3, str. 518 – 528.
b) O rorátech a kancionálech. PV, ČKD 1837, č. 4, str. 675nn.
c) Roráte. PV, ČKD 1838, č. 1, str. 168n.
d) Roráte, zpěvy adventní ... Arnošta z Pardubic. PV, ČKD 1838, č. 4, str. 734.
e) Roráte. PV, ČKD 1839, č. 2, str. 411.
f) Roráte. PV, ČKD 1839, č. 3, str. 621.
g) Roráte. PV, ČKD 1842, č. 4, str. 770.
h) Roráte. PV, ČKD 1843, č. 4, str. 746n.
i) Roráte neboli radostné zpěvy adventní s nápěvy pro celý týden a štědrý večer. PV, ČKD 1846, č. 4, str. 786 – 791.


Roráte neboli radostné Zpěvy adventní o vtělení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista v přečistý život Marie Panny.

Arnošt z Pardubic, Pešina Václav Michal, rytíř, 1839
Oddělení: Církevní zpěv a hudba
Pododdělení: Lidový zpěv

Bez not. Ve prospěch Dědictví sv. Jana Nepomuckého 2. vyd. Poprvé vyšlo r. 1837 a 1838, 11. vyd. ještě u Pospíšilů vyšlo r. 1863, 14. vyd. 1885 – a pak už úpravy a výňatky nikdo nepočítal.