Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Merell Jan


Bible pražská

Pouček z Talmberka Pavel, 1488
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

K autorství: v období sedisvakance pražské arcibiskupské stolice (1421 – 1561) byl administrátorem konsistoře podjednou v r. 1488 uvedený probošt zderazský (který možná ani o tisku bible nevěděl – ale i to patřilo k výsledkům aktivit Mistra Jana Darebáka a jeho následovníků). I když si tedy všímáme toliko schválených katolických překladů – ostatní pokládáme za interpretace, větším či menším dílem, biblického textu – přece jen uveřejňujeme i Pražskou Bibli jako jednu z těch, k nimž přihlíželi autoři požehnané Bible svatováclavské. Pražská bible také representuje jednu ze čtyř redakcí staročeského textu, a to čtvrtou:
Z cyrilometodějské misie se nezachovalo prakticky nic, ve staročeských biblích nacházíme jen její stopy.
1. redakcí byly Bible leskovecko-drážďanská (1360), Bible olomoucká (1417) a Bible litoměřicko-třeboňská (1410). Bible leskovecko-drážďanská shořela při invasi německých vojsk za 1. sv. války v červenci 1914 v Lovani (pokus o její textovou obnovu: Staročeská bible drážďanská a olomoucká. Kyas Vladimír, Pečírková Jaroslavan aj red., 2009). A to co přišlo po ní? Od 90. let 14. století se hovoří jako o předehře k husitské revoluci, na dvou místech posledně jmenované Bible je už Husův výklad.
2. redakcí jsou texty 15. stol., počínaje rokem 1415.
3. redakcí je text jehož zadavatel utekl do Tábora.
4. redakcí jsou spisy už kališnické. Prof. Merell např. píše, že Bible benátská byla ve vážnosti u katolíků. Zjistilo se však, že na jednom z jejích obrazů je papež ve tlamě ďáblově. Otiskujeme tedy z této 4. redakce Bibli pražskou – je první českou a vůbec slovanskou tištěnou Bibli. Pro zajímavost otiskujeme i Staročeský překlad bible. Vašica Josef, 1935.


Slova života. Věcná konkordance textů Písma svatého

Merell Jan, 1960
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Konkordance české i latinské, slovní i věcné

V naší Knihovně nemůže chybět tato skvělá práce Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Poznamenejme jen, že českou slovní katolickou konkordanci Písma svarého dosud nemáme, i když by její strojové zpracování už nemělo být problémem. Jako text se nabízí právě Česká bible Hejčl-Sýkora. Námitka, že nejde o nejnovější hovorový jazyk, neobstojí: protestanti mají svou slovní konkordanci už od r. 1901, a pak v letech 1933, 1941, 1953, 1958 – 1963 (velká) a 1993 (vydaná Českou biblickou společností – dotovanou i katolíky); všechny podle kralické interpretace bible, takže příp. poukaz na ne úplně dnešní češtinu České bible působí úsměvně.


Studium a četba Bible. Divino afflante Spiritu latinsky a česky.

Pius XII., Merell Jan, 1949
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblická theologie

Podle encykliky Pia XII. Divino afflante Spiritu – O časovém podporování biblických studií. Vzdělávací knihovna katolická. Druhá nová řada, sv. 5 – tímto je tato Druhá nová řada kompletní.
Vyšlo současně jako Komentář k Písmu svatému Nového zákona sv.1 – další svazky už nevyšly.


Úvod do četby Nového zákona

Merell Jan, 1952
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Biblická theologie

Vyšlo 1947, ve dvou dílech 1948?, přeprac. 1952, opět ve dvou dílech 1963, potom 1970, 1979 a 1991 (Merell Jan, * 1904, † 1986); předložené vyd. se i z kulturně historického hlediska snad jeví nejpříhodnějším.


Starokřesťanské apokryfy

Merell Jan, 1942
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Pohanská občanská moc (do r. 313 – Konstantin Veliký) vč. pronásledování Církve


Vzdělávací knihovna katolická – kompletní bibliografie a všechny její svazky

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, Čihák Josef, Merell Jan, 1948
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Bibliografie české katolické literatury

V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech 70 svazků Vzdělávací knihovny katolické, všech 17 svazků Nové řady (t. j. do r. 1940) a všech pět svazků Druhé Nové řady, vše tedy až do r. 1948. Bibliografie této knihovny je také kompletní: u titulů se uvádí poznámka (např. cena) podle sv. X Nové řady (Staročeské cestopisy do Svaté země. Zachystal František aj. red., 1931).
Před bibliografií je zařazena zpráva Časopis katolického duchovenstva a Vzdělávací knihovna katolická přijaty Jeho Svatostí papežem Lvem XIII. z ČKD 1900, č. 4, str. 288.
Po bibliografii jsou ještě dva články:
1. Vzdělávací knihovna katolická. Pořádají dr. J. Tumpach a dr. Ant. Podlaha. Soldát Alois, ČKD 1896, č. 6, str. 374nn.
2. Bibliotheca eruditionis catholicae. Dirigentibus Dr. Jos. Tumpach et Dr. Ant. Podlaha. Soldát Alois(?), ČKD 1905, č. 3, str. 290 – 293.


Bible v českých zemích od nejstarších dob do současnosti

Merell Jan, 1956
Oddělení: Archeologie a církevní umění
Pododdělení: Knižní umění výtvarné

Za povšimnutí stojí to, že knihu sice vydala Česká katolická Charita, avšak publikace jedná o všech biblích v českých zemích – nekatolickým vydáním je věnována značná pozornost; pozorujeme tak už docela rozvinutý, pozdější terminologií řečeno, tzv. ekumenický duch. Kniha své doby pochopitelně má církevní schválení. Po zvážení všech okolností, zejm. toho, že kniha se více než obsahu věnuje grafické úrovni toho kterého vydání, toho, že kniha poskytuje mnoho cenných historických údajů, jakož i toho, že kniha nabízí množství obrazových příloh, tuto výpravnou publikaci do Knihovny Libri nostri zařazujeme, avšak do oddělení církevního umění.