Krbec Jan Evangelista, Srdínko František, Borový Klement, 1889
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky, slovensky nebo latinsky
Když byla rozebrána Durychova-Procházkova bible, byla nahrazena t. zv. biblí konsistorní, tištěnou v 1. vyd. r. 1849 – 1851 frakturou, ale již novým pravopisem (bez au a w). Hlavní práci vykonal P. Krbec Jan Evangelista, rektor kostela Sv. Jiří na Hradě pražském, za pomocí několika kněží vlastenců jak se praví v předmluvě: „Když se ona známá, posledně slovutným Fr. Faustinem Procházkou opravená a nákladem i tiskem normální
školy (r. 1804) vydaná Bible česká zcela vyprodala, bylo nevyhnutelno k novému vydání Písma sv. pro český lid se odhodlati ... Ale kdož měl nyní tu důležitou i těžkou práci na sebe vzíti, aby totiž v krátkém čase českou bibli opět prohlédl, kde třeba opravil, příhodným výkladem opatřil, a k tisku přihotovil? I shledalo se brzy několik kněží vlastenců, jenž se k té práci, z lásky k českému lidu ochotně propůjčili.“ Překlad byl pořízen na základě Procházkovy bible. R. 1857 vyšlo 2. vyd. Znovu vyšla tato bible ve Svatojanském dědictví za
redakce P. Fr. Srdínka a P. Dr. Klementa Borového, již tu zde předkládáme. Proto také snad není zapotřebí, jak naši čtenáři opakovaně žádají, předkládati v Knihovně vlastně předchozí výtisk Krbcovy Bible ve fraktuře.
Unikátnost zde předloženého vydání je v tom, že jde o poslední katolické vydání Písma sv. čistě podle svaté Vulgáty; Hejčl/Sýkora už příhlíželi i jinam. Díl 1 (1. kniha Mojžíšova až Žalmy), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 76. Díl 2. Část 1 (Přísloví až 2. kniha Machabejská), Část 2 (Nový Zákon), vyd. 1888, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 75.
François de Sales (svatý), Desolda Jan Nepomucký František, 1910
Oddělení: Asketika
Pododdělení: Velká trojka: Kempenský, Scupoli a Saleský
Dle úplného vydání pařížského znova na český jazyk přeložil a potřebnými modlitbami opatřil kanovník Jan Nepomucký František Desolda O. Praem.; v tomto překladu 4. vyd. (rok vydání 1910 je nejistý) shodné se 3. rozmnoženým vyd.
Podle P. Vrátného jde o čtvrtý český překlad, i když nám vychází pořadí sedmé (P. Konstantin Jiří S. J. – 1657, P. Šuma Jan Ignác – 1701, Hraba Jan Karel – 1780, P. Žák Vincenc Pavel – 1843, P. Krbec Jan Evangelista a P. Pešina Václav Michal, rytíř – téhož roku 1843 jako Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 15, P. Poimon František Saleský – 1865, a P. Desolda Jan Nepomucký František poprvé kolem téhož roku u B. Stýbla), celkově vyd. snad 11.
Ještě doplňme, že název publikace u Dědiství Svatojanského byl: Svatého Františka Salesia Filothea či Bohmila aneb Uvedení Boha milující duše k životu pobožnému, dle českých vydání od r. 1657, 1701, 1780 opravená a Dědictví sv. Jana Nepomuckého darovaná od Jana Krbce. Publikovat ji nehodláme, neboť otiskujeme tři překlady novější, přičemž z hlediska úplnosti plně vyhovuje překlad P. Desoldy.
Krbec Jan Evangelista, 1845
Oddělení: Pravo Katolické církve
Pododdělení: Ostatní dílčí právní záležitosti