Knihovna Libri nostri

Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Jaroš Josef


Bible pražská

Pouček z Talmberka Pavel, 1488
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

K autorství: v období sedisvakance pražské arcibiskupské stolice (1421 – 1561) byl administrátorem konsistoře podjednou v r. 1488 uvedený probošt zderazský (který možná ani o tisku bible nevěděl – ale i to patřilo k výsledkům aktivit Mistra Jana Darebáka a jeho následovníků). I když si tedy všímáme toliko schválených katolických překladů – ostatní pokládáme za interpretace, větším či menším dílem, biblického textu – přece jen uveřejňujeme i Pražskou Bibli jako jednu z těch, k nimž přihlíželi autoři požehnané Bible svatováclavské. Pražská bible také representuje jednu ze čtyř redakcí staročeského textu, a to čtvrtou:
Z cyrilometodějské misie se nezachovalo prakticky nic, ve staročeských biblích nacházíme jen její stopy.
1. redakcí byly Bible leskovecko-drážďanská (1360), Bible olomoucká (1417) a Bible litoměřicko-třeboňská (1410). Bible leskovecko-drážďanská shořela při invasi německých vojsk za 1. sv. války v červenci 1914 v Lovani (pokus o její textovou obnovu: Staročeská bible drážďanská a olomoucká. Kyas Vladimír, Pečírková Jaroslavan aj red., 2009). A to co přišlo po ní? Od 90. let 14. století se hovoří jako o předehře k husitské revoluci, na dvou místech posledně jmenované Bible je už Husův výklad.
2. redakcí jsou texty 15. stol., počínaje rokem 1415.
3. redakcí je text jehož zadavatel utekl do Tábora.
4. redakcí jsou spisy už kališnické. Prof. Merell např. píše, že Bible benátská byla ve vážnosti u katolíků. Zjistilo se však, že na jednom z jejích obrazů je papež ve tlamě ďáblově. Otiskujeme tedy z této 4. redakce Bibli pražskou – je první českou a vůbec slovanskou tištěnou Bibli. Pro zajímavost otiskujeme i Staročeský překlad bible. Vašica Josef, 1935.


Život podle božského Srdce Páně

Jaroš Josef, 1922
Oddělení: Asketika
Pododdělení: K osobám Nejsvětější Trojice

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. V tomto Dědictví vyšlo pak ještě mírně upraveno r. 1926 a 1933.


Dědictví sv. Prokopa – jeho kompletní bibliografie

Čihák Josef aj. red., 1936
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Bibliografie české katolické literatury

V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech 70 svazků, které vydalo Dědictví sv. Prokopa. V jejich bibliografii se u titulů uvádí poznámka (např. cena) podle publikace Racionalisace života – snahy o řízení vzniku lidského života i jeho konce s hlediska mravouky. Kadlec Karel, 1936. V ČKD často vycházela Zpráva o (té které) schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa i Seznam (zakladatelů) údů a účastníků Dědictví sv. Prokopa. Proč a jak Dědictví skočilo? Přikládáme článek Z Dědictví sv. Prokopa v Praze. Kadlec Jaroslav(?), 1937, otištěný v ČKD 1937, č. 6, str. 588nn.: Jednání probíhalo řádně, ale čiší z něj žalostná atmosféra – člověka, který zde vše rozvrátil, účastníci nazvali Osvoboditelem a pozvedli ho do stejné roviny s Msgre. Vrátným, přemlouvali dr. Vraštila k vydání spisu, jenž nikdy vydán nebyl, o katastrofální vnitropolitické situaci (schůze se konala 12. 11. 1937) podle už moderních zvyklostí ani slovo; zakrátko přišel Mnichov.


Dějiny kláštera a nemocnice Alžbětinek v Praze II. na Slupi. Na oslavu dvěstěletého trvání (1722 – 1922).

Postřihač Antonín, Lenz Jaroslav, 1922
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Posvátná místa v Zemích Koruny české

Dějiny kláštera Alžbětinek v Praze podává Antonín Postřihač. Dvě stě let ženské nemocnice Alžbětinek v Praze (1722 – 1922) podává dr. Jaroslav Lenz. Stav osob roku 1922. I. Klášter. II. Nemocnice.
Publikační činnosti se sestry Alžbětinky nevěnovaly, srov. v Knihovně jen Život svaté Alžběty Durynské, v obrázkové knize českého původu ze XIV. století, zvané Liber depictus. Pedálová Josefa Marie Antonie (někdy pseudonym Dobrovlastka), Šámal Jindřich, 1941. A v tomto místě připohujeme:
1. Řehole, stanovy a rozdělení úřadů sester Alžbětinek III. řádu sv. Františka. Masák Antonín, 1909. připravujeme
2. Svatá Alžběta, matka chudých a nemocných. K jubileu 700. výročí světice ctihodným sestrám Alžbětinkám v Praze. Postřihač Antonín, 1931.
3. Pravidla a konstituce řeholnic sv. Alžběty Třetího řádu sv. Františka jejichž účelem jest ošetřování nemocných v Československu. Pius XI., 1931.
4. Klášter a nemocnice Alžbětinek na Slupi. Šámal Jindřich, 1941.
5. Život Svaté Alžběty, dcery krále Uherského Ondřeje II., kněžny Durynské a Hesské, sepsaný od jedné duchovní sestry z řádu sv. Alžběty k duchovnímu potěčení chudých nemocných v Praze. Marie Antonie, 1819.


Žižka a jeho doba. Díl 1. až 4.

Pekař Josef, 1933
Oddělení: Dějiny Katolické církve v Českých zemích
Pododdělení: Boj s husitismem

Toto dílo, ač byl prof. Pekař nekatolík, náleží svým obsahem do tohoto odd. 15. Díl 1. Doba se zvláštním zřetelem k Táboru. Díl 2. Jan Žižka. Díl 3. Žižka vůdce revoluce. Díl 4. Poznámky k dílu třetímu. Opravy a dodatky – Příloha. Rejstříky. Pan profesor přesně popisuje všechny okolnosti vzniku a šíření husitismu vč. hlavní příčiny: spojení čímsi osvícených kněží a vysokého školství (poznamenejme, že z téže příčiny nastal vznik a šíření josefinismu vč. pozdějšího masarykismu, na jehož liberalismus navazuje i dnešní Pornozápad – všichni známe tu kohortu osvícených Orků a Tomášů). K dílu 4 připojujeme časopisecký článek K televisní soutěži „Největší Čech“ – Pravda o Janu Žižkovi. Lhotka Jaroslav, 2005 jako svědectví toho, že dnes, r. 2016, široce kritizované vysílání České televise má dlouhodobé kořeny.
Zvlášť pak připojujeme věhhlasný Smysl českých dějin. O nový názor na české dějiny, Pekař Josef, 1929 (2., rozšířené vyd.), a
Masaryk a Pekař o smyslu českých dějin, Miklík Josef Konstantin, 1931.


Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska. IV. Etnografický a etnický obraz Čech, Moravy a Slezska (1500 – 1900)

Jeřábek Richard, Maur Eduard, Štika Jaroslav, Vařeka Josef, 2004
Oddělení: Dějiny našeho národa
Pododdělení: Etnografie-Národopis a folklór Zemí Koruny české

(název pokračuje:) národopisné oblasti, kulturní areály, etnické a etnografické skupiny. Nikdy v dějinách českých zemí nedocházelo k tak děsivé likvidaci svérázu národopiosných oblastí jako v posledních 20 letech. Folklor je neživý, stal se doménou profesionálů. Globalizace neničí jen celky národní, ale i nižší, národopisné. Tento atlas, byť jde o publikaci novou a přestože vůbec nepředkládá cesty k nápravě, přece aspoň registruje neblahý stav. Proto jsme se rozhodli jej do Knihovny zařadit.

    Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.