Knihovna Libri nostri

 Katolík má být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré". Věcí nových je všude bezpočtu. K poznání starých nabízíme své služby.

ODDĚLENÍ    O KNIHOVNĚ   PRO KNIHOVNÍKY

přesně

Vyhledat: Šíma Josef


Bible pražská

Pouček z Talmberka Pavel, 1488
Oddělení: Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky
Pododdělení: Základní vydání celého Písma svatého česky nebo latinsky

K autorství: v období sedisvakance pražské arcibiskupské stolice (1421 – 1561) byl administrátorem konsistoře podjednou v r. 1488 uvedený probošt zderazský (který možná ani o tisku bible nevěděl – ale i to patřilo k výsledkům aktivit Mistra Jana Darebáka a jeho následovníků). I když si tedy všímáme toliko schválených katolických překladů – ostatní pokládáme za interpretace, větším či menším dílem, biblického textu – přece jen uveřejňujeme i Pražskou Bibli jako jednu z těch, k nimž přihlíželi autoři požehnané Bible svatováclavské. Pražská bible také representuje jednu ze čtyř redakcí staročeského textu, a to čtvrtou:
Z cyrilometodějské misie se nezachovalo prakticky nic, ve staročeských biblích nacházíme jen její stopy.
1. redakcí byly Bible leskovecko-drážďanská (1360), Bible olomoucká (1417) a Bible litoměřicko-třeboňská (1410). Bible leskovecko-drážďanská shořela při invasi německých vojsk za 1. sv. války v červenci 1914 v Lovani (pokus o její textovou obnovu: Staročeská bible drážďanská a olomoucká. Kyas Vladimír, Pečírková Jaroslavan aj red., 2009). A to co přišlo po ní? Od 90. let 14. století se hovoří jako o předehře k husitské revoluci, na dvou místech posledně jmenované Bible je už Husův výklad.
2. redakcí jsou texty 15. stol., počínaje rokem 1415.
3. redakcí je text jehož zadavatel utekl do Tábora.
4. redakcí jsou spisy už kališnické. Prof. Merell např. píše, že Bible benátská byla ve vážnosti u katolíků. Zjistilo se však, že na jednom z jejích obrazů je papež ve tlamě ďáblově. Otiskujeme tedy z této 4. redakce Bibli pražskou – je první českou a vůbec slovanskou tištěnou Bibli. Pro zajímavost otiskujeme i Staročeský překlad bible. Vašica Josef, 1935.


Úcta mučedníků v prvních stoletích. Příspěvek k dějinám kanonisace do r. 1000 po Kr.

Šíma Josef, 1937
Oddělení: Patrologie a patristika
Pododdělení: Patrologie a patristika obecně

ČKD 1937, č. 1, str. 1 – 16, č. 2, str. 143 – 150, č. 4, str. 297 – 330. Vyšlo též jako otisk: Knihovna Časopisu katolického duchovenstva. Nová řada. sv. 9.


Kalendaria některých kalendářů od r. 1920 do r. 1951

Habrman Gustav, 1920
Oddělení: Encyklopedie, periodika, almanachy, kalendáře a Čtenářský koutek
Pododdělení: Kalendaria

Druhá kalendářová revoluce je vyznačena datem 15. 9. 1920, kdy ministr školství a národní osvěty Gustav Habrman vydal vyhlášku č. 542 o uznání církve československé. Ještě předtím, 25. 11. 1919, týž ministr vydal vyhlášku č. 625 ohledně českobratrské církve evangelické. Obě se odkazovaly na Protestantský patent císaře Františka Josefa I., který tak poskytl základ i pro novou revoluci kalendaria. Zatímco evangelický sloupec v kalendariích pokračoval z předešlého období, objevil se postupně v kalendářích (místo pravoslavného) sloupec nový "československý" – se jmény zejm. z počátku někdy podivnými až směšnými. O tom srov. zde úvodní pojednání Naše nové kalendáře, Šimák Josef Vítězslav, 1922 (Naše řeč, roč. 6, str. 142 – 146). Tak jako při předečlé revoluci, i nyní se nová kalendaria prosazovala postupně. Např. Pečírkův kalendář na rok 1932 polovičatě sice neuvádí republikové čechoslováky, ale uznává císařské evangelíky.