Tumpach Josef, Podlaha Antonín,
Období 1, t. j. 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie (t. j. všech oddělení kromě 02 a 16) tohoto období je v pěti knihách Bibliografie české katolické literatury náboženské, které jsou zařazeny v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
2. Církevní boj s německým národním socialismem (tzv. nacismem) naleznete podle převažujícícho tématu v pododdělení 1509 nebo 1511.
Solař Jeronym Jan Nepomucký, 1870
Nekvalitní skeny, opravu připravujeme.
Poprvé vyšlo 1905, 7. vyd. 1906, 1.vyd. ilustrované rovněž 1916, zařazujeme 4. vyd. 1925, dále vyšlo 5. vyd. 1929, po smrti autorově ještě dvakrát: 1935 doplnil a znovu vydal P. ThDr. Čihák Josef a téhož roku výtah pořídil a nově vydal P. ThDr. Švec Otakar.
Editiones archivii et bibliothecae S. F. Metropolitani Capituli Pragensis, opus 5.
Vyšlo ještě 2. vyd. 1915.
Vyšlo též německy jako Die Brünner Kapuzinergruft. O této hrobce vyšly ještě stručné publikace r. 1970 a 1985. Výzdobu od bratra Zenona stěn kaple lebkami a hnáty ale už nikdo reálně neuvidí. Německou okupaci i komunismus přežila, zničila ji až liberální demokracie r. 1996 – vše skončilo v plamenech krematoria.Srov. http://hrobka.kapucini.cz/subdom/hrobka/index.php/cz/kapucinska-hrobka/historie-hrobky .
V úvodu publikace za povšimnutí m. j. snad stojí: "Dík patří okrasním národním výborům severočeského kraje a ONV v Semilech ve východočeském kraji za poskytnutí finančního příspěvku za poslední léta ve výši 11,265.000 Kčs na opravu mariánských svatyň naší diecéze; bez této finanční dotace stěží by byla možná stavební údržba a zachování těchto objektů."
Palacký František, Kalousek Josef, 1894
Mapa Čech rozdělených na archidiakonaty a dekanaty 14ho století, v nížto jsou poznamenány fary 14ho věku, hrady, mnohé tvrze aj. v., navrhl František Palacký a doplnil Josef Kalausek, 2. opr. vyd., měřítko 1 : 525.000. Též Výkladu vyd. 2.
Na závěr PDF připojujeme:
01. Mapa Říše české za knížete Boleslava II., okolo roku 973
02. Mapa Čech a Moravy za zřízení župního ve XII. století
03. Mapa zemí Koruny České od časů Karla IV. do třicetileté války
04. Historická mapa vývoje zemí Koruny České do roku 1526, Milbauer Emanuel Vlastimil, 1894
Na památku 900letého jubliea pro Dědictví Svatojanské sepsal Klement Borový. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 59.
S částí dějepisnou (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 54) a popisnou (Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 55). Autor – slavný farář, kterého Veverská Bítýška uctívá i po půldruhém století (má tam svou ulici) – nám svým dílem dává možnost porovnat stav popisovaných objektů v době tehdejší, kdy katolíky byla naprostá většina národa, a dnešní, kdy nás katolíků je sice pomálu, ale zato jsme, podle moderního přesvědčování, proti těm dřívějším mnohem kvalitnější, ba kvalitní ... (Takové porovnání vyplave také u předchozího soupisu Košnářova, jakož i následujících přehledů Ekerta a Podlahy ...) Díl II. nevyšel.
Dědictví sv. Jana Nepomockého, sv. 70. Fundamentální zpráva o Praze ještě Zlaté, když Praha ještě byla katolická a pokojná, když ji nikdo, světsky ani církevně, modernisticky nepřeorával s falešnou vidinou faty morgány, která by naši matičku navrátila do Církve spíše, než aby ji Církvi ještě více vzdalovala. Tento svazek obsahuje posvátná místa na Hradčanech a na Malé Straně, kamenný most Karlův a posvátná místa na Starém Městě; dále Obsah, Registřík, Opravy a dodatky a Zprávy o Dědictví svato-Janském.
Dědictví sv. Jana Nepomockého, sv. 71. Svazek obsahuje posvátná místa na Novém městě a na pražských předměstích, tj. farní osadě Smíchovské, Karlínské, Volšansko-Žižkovské a svatyně v král. Vinohradech. Další rozsáhlou kapitolou jsou posvátná místa zrušená a zaniklá – jako svědectví o dřívějších pokrokářích. Konečně je i tu Obsah, Registřík, a také Statistické výkazy a Doplňky a opravy k I. svazku. Knihu opět uzavírají Zprávy o Dědictví svato-Janském.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 97. Vikariáty: Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký; s obsáhlým rejstříkem.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 101.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 107.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 113.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 118.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 123.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 127.
Wilhelm Bonaventura Josef, Minařík František Klement, 1911
Dle věrohodných pramenů sepsali P. Bonaventura Wilhelm a P. Klement Minařík.
Arsenius z Radbuzy Kašpar, 1629
2. rozmnož. a pooprav. vyd.; poprvé vyšlo 1837.
Ťoupalík František Xaver, 1929
Podle různých pramenů. Původ, dějiny a popis sošky Pražského Ježíška. Úcta k němu u nás i ve světě. Básně, modlitby a litanie k poctě Božského Dítka. Školské sestry OSF, sv. 21.
Pozn.: Je nejasná role, kterou při tvorbě publikace měla Dlouhá Albína Marie (pseudonymy Dlouhá nebo Pečínková Běla), autora "Ťoupalík" se nám navíc nepodařilo vypátrat.
Dlouhá Albína Marie (pseudonymy Dlouhá nebo Pečínková Běla), 1935
Vyprávění o dvou pražských dětech a jejich vztahu k Pražskému Jezulátku. Vykonané zázraky a úcta k sošce.. Školské sestry OSF, sv. 40.
Tomek Václav Vladivoj, Mocker Josef, 1892
Dědictví sv. Prokopa, sv. 33.
Vychodil Jan, Vašica Josef, 1925
7. vyd. Pozn.: Na toto thema vydal P. Jan Vychodil m. j. dvě publikace. První je Popis obnovené svatyně velehradské. Vychodil Jan, 1881 (20 stran), 1882 (2. vyd. 32 stran – v případě zájmu můžeme publikovat). Druhou je tato. 1. vyd. 1885, 3. vyd. 1893 – v případě zájmu můžeme publikovat, 6. vyd. 1909. Rok před odchodem autora na věčnost (* 26. 8. 1848 Třebčín, † 13. 6. 1926 Třebčín) dílo prohlédl a doplnil P. prof. PhDr. Josef Vašica.
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 106.
Vídenský František Borgiáš, 1913
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 124.
Vzdělávací knihovna katolická. Druhá nová řada, sv. 4.
Pešina Václav Michal (rytíř), 1840
Dědictví sv. Jana Nepomuckého.sv. 999.
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 98.
Připojujeme 700 let od založení kostela sv. Havla na Starém Městě Pražském. Brousil Antonín, 1934 (podle P. Františka Ekerta a P. dra. Karla Lva Řeháka sestavil P. Antonín Brousil).
Procházka Josef, Dobiáš Josef († 2012), 1946
Druhá publikace, Liberecké chrámy, vyšla 1983.
Blažíček Oldřich Jakub, Preiss Pavel J. M., Šámal Jindřich, 1948
Dominikánská edice Krystal, sv. 96?.
Postřihač Antonín, Lenz Jaroslav, 1922
Dějiny kláštera Alžbětinek v Praze podává Antonín Postřihač. Dvě stě let ženské nemocnice Alžbětinek v Praze (1722 – 1922) podává dr. Jaroslav Lenz. Stav osob roku 1922. I. Klášter. II. Nemocnice.
Publikační činnosti se sestry Alžbětinky nevěnovaly, srov. v Knihovně jen Život svaté Alžběty Durynské, v obrázkové knize českého původu ze XIV. století, zvané Liber depictus. Pedálová Josefa Marie Antonie (někdy pseudonym Dobrovlastka), Šámal Jindřich, 1941. A v tomto místě připohujeme:
1. Řehole, stanovy a rozdělení úřadů sester Alžbětinek III. řádu sv. Františka. Masák Antonín, 1909. připravujeme
2. Svatá Alžběta, matka chudých a nemocných. K jubileu 700. výročí světice ctihodným sestrám Alžbětinkám v Praze. Postřihač Antonín, 1931.
3. Pravidla a konstituce řeholnic sv. Alžběty Třetího řádu sv. Františka jejichž účelem jest ošetřování nemocných v Československu. Pius XI., 1931.
4. Klášter a nemocnice Alžbětinek na Slupi. Šámal Jindřich, 1941.
5. Život Svaté Alžběty, dcery krále Uherského Ondřeje II., kněžny Durynské a Hesské, sepsaný od jedné duchovní sestry z řádu sv. Alžběty k duchovnímu potěčení chudých nemocných v Praze. Marie Antonie, 1819.