Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY


03 – Obrana víry a katolická věrouka

Katolická bibliografie tohoto oddělení 03

Tumpach Josef, Podlaha Antonín, 1913
Období 1: 1828 – 1913; kompletní česká bibliografie tohoto období je v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.

Oddělení je členěno takto:

0301: Apologetika, fundamentální theologie a theodicea█0302: Soustavná dogmatika█0303: O Bohu jednom, De Deo uno█0304: O Nejsvětější Trojici, De Deo trino (trinitologie)█0305: O Bohu Stvořiteli, De Doe Creatore█0306: O Bohu Vykupiteli, De Deo Redemptore (christologie)█0307: Mariologie, O svatém Josefovi█0308: O Církvi, De Ecclesia (eklesiologie)█0309: O milosti, De gratia (charitologie) a O Duchu svatém (pneumatologie)█0310: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)█0311: O posledních věcech (člověka a světa), De novissimis (eschatologie)█0312: Povaha jiných názorů █0313: Srovnávací věda náboženská█0314: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví█Pozn.: 1. Témata některých pododdělení jsou stejná, jako témata pododdělení v oddělení 06 – Asketika. Pokud převažuje u knihy rozměr rozumový, je kniha zde, pokud duchovní, je tam. 2. Věrouka pro dět a mládež, nespecializovaná, je v pododdělení 0801: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež. 3. Nauka o hříchu (hamartologie) je povětšinou v pododdělení 0305 a 0309; theologická antropologie (nauka o člověku) porůznu – např. v pododd. 0305, 0309 nebo 0311.

0301: Apologetika, fundamentální theologie a theodicea

Zlatá neomylné římsko-katolické pravdy dennice (náhrada nekatolických naučení)

Koniáš Antonín, Pflaumer Christoph, 1728
(celý název:) Zlatá Neomilné, Ržjmsko-Katolické Prawdy Dennice: Na Wegročnj Slawnosti Swatých, a Swětic Božjch, W Episstolnjch Ržečjch, Které y k Nedělnjm Episstolám dlé prwnjho Regstřjku přiwlastniti se mohau, Swětlými Pjsma S. Důwody, Gednosworným Swatých Otcůw Swědectwjm se wygasňugjcý; Zawedené w temnostech bludu Dusse Swětlem samo-spasytedlné Wjry oswjcugjcý, Někdy od Dwogictihodného Kněze Krystoffa Pflaumera z Towaryšstwa Pána Gežjsse w Přátelském Rozmlauwánj předstawená, Nynj pak od gednoho téhož Towaryšstwa Kněze w Episstolnj Wyswětlenj rozssýřená, Milým Wlastencům Misto bludných Kněh obětowaná. Oním "jedním knězem", který je autorem 1/3 rozsahu a dotvoření Zlaté dennice, je skromný P. Antonín Koniáš S. J. (tak skromný, že se odmítl nechat portrétovat, jak bývalo zvykem, takže jeho podobiznu nemáme), což v Knihovně Libri nostri dokládá Karel Korous (2007) a Josef Cyril Kebrle (1996).

Summa proti pohanům – Summa contra gentiles divi Thomae Aquinatis

Thomas de Aquino, svatý, 1846
(název pokračuje:) angelici et v. ecclesiae doctoris ordinis praedicatorum quatuor tributa libris de veritate catholicae fidei, editio regens partenopeia ceteris cunctis accuratius a mendis expurgata; Volumen unicum complectens lib. I, II, III et IV nec non dissertationem praeviam P. Bernardi Mariae de Rubeis eiusdem ordinis. Publikace sestává ze čtyř knih. Ke každé jsme dozadu připojili přesný latinský text a za něj ještě český překlad. Oba tyto přídavky jsou volně dostupné na internetu, nejsou ovšem paralelní jako u Theologické summy téhož autora v pododdělení 030101.

Úvod do Summy Theologické sv. Tomáše Akvinského

Soukup Emilian František, 1941
Dominikánská edice Krystal, sv. 59.

Theologická summa – Summa theologiae

Thomas de Aquino, svatý, 1940
Volne dostupné na internetu; paralelní český a latinský text.

Apologie křesťanství. Díl I. Bůh a tvorstvo (1893). Díl II. (Náboženství, 1897).

Vychodil Pavel Julius, 1897
Nejlepší česká apologie křesťanství od autora přímo navazujícího na P. Josefa Pospíšila, který v novodobých českých dějinách prvně a dokonale aplikoval myšlenky a důkazní postupy andělského učitele – Divi Thomae Aquinatis.

Blah. Edmunda Kampiana, mučeníka z Tovaryšstva Ježíšova Desatero důvodů o pravosti víry katolické proti sektám novověkým. Chvalořeč o sv. Václavu, patronu a dědici země české.

Campianus Edmundus, svatý 1970, 1894
1. vyd. nejznámější knihy Edmunda Kampiána S. J. (blahoslaveného r. 1886), vydané na památku dvěstěletého úmrtí Bohuslava Balbina S. J., vyšlo r. 1888. Od těch dob v češtině nevyšlo. 1. vyd. vůbec (latinské) vyšlo r. 1581 v nákladu 400.000 výtisků jako samizdat a bylo ihned rozebráno. Chvalořeč promluvil blahoslavený Edmund Kampián, T. J., při zahájení školního roku v pražské koleji T. J. u sv. Klimenta (Klementina). Desatero důvodů uvádíme i latinsky.

Obrana základů víry katolické. Svazek 1. Část filosofická. Svazek 2. Díl 1. Část historická. O víře. Díl 2. O Církvi katolické.

Kadeřávek Eugen Jan N., 1900
Doporučeno čtenářem V.

Křesťanský názor světový. Díl I. Rozumové základy víry. Díl II. Zjevení Boží.

Šmejkal Josef, 1914
Sestavil Msgre. Šmejkal Josef (* 28. 11. 1867 Hluboká nad Vltavou, † 11. 5. 1938 Veselíčko u Tábora /Milevska?); Díl I. 1912.

Pravdou k životu. Katolické vodítko. Část 1 a 2.

Synek František, 1912
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 117 (Část 1, vyd. 1911). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 120 (Část 2).

Apologia čili Sústavná obrana základných právd katolíckej viery

Szúszai Antal, 1924
Publikaci Apologetika, vagyis a katholikus hit alapjainak rendszeres vedelme, 1911, preložil Msgre. Hlinka Andrej (* 27. 9. 1864 Černová, dnes časť Ružomberka, † 16. 8. 1938 Ružomberok).

Apologie víry křesťanské na základě věd přírodních

Saint-Projet Marc-Antoine-Marie-François Duilhé de, 1897
Jediné české vydání, ze 4. vyd. francouzského přeložil P. Dr. Antonín Podlaha. Vzdělávací knihovna katolická, sv. 1.

Apologetika. Část I. O náboženství.

Kudrnovský Alois, 1932
Vzdělavací knihovna katolická. Nová řada, sv. 13. Knihu připravujeme.

Se štítem pravdy (Apologetická abeceda), I. část

Kubeš Konrád Maria, 1948
Rukopis II. části komunisti zničili a už pak nebyl znovu napsán. Jako přívažek dřívější internetovou publikaci téže knihy, také v textovém tvaru a hustěji stránkovanou z http://michaelsa.cz.

Základní náboženská nauka (Apologetika)

Augustin Bedřich, 1946
Poprvé vyšlo r. 1926, posledním je toto 4., nově upravené vyd. (kromě těchto číslovaných vyd. vyšlo v různých letech i několik dotisků). Jde o učebnici, avšak není uvedeno, pro kterou třídu je určena; vydání předválečná měla uvedeno "Učebnice katolického náboženství pro vyšší třídy středních škol". Kniha je "se 4 celostránkovými tabulkami", čímž se mají rozumět čtyři strany obrázků na jejím konci. Skeny i OCR jsme dostali darem – děkujeme!

Stručná apologetika katolická pro učebné kursy měšťanských škol

Dvořák Xaver, 1922
3. (poslední české) nezměněné vyd., na titulním listu je chybně místo "měšťanských" uvedeno "občanských".

O atheismu čili bezbožectví

Kadeřávek Eugen Jan N., 1878

Theologia fundamentalis

Kordač František, 1910

0302: Soustavná dogmatika

Enchiridion Symbolorum Definitionum et Declarationum de Rebus Fidei et Morum

Denzinger Henricus, 1913
12.vyd. je z r. 1913, 11. vyd. z r. 1911.

Enchiridion theologiae dogmaticae generalis

Egger Franciscus, 1932
Poslední 6. vydání.

Enchiridion theologiae dogmaticae specialis

Egger Franciscus, 1928
Poslední 9. vydání.

Katolická věrouka. Díl I.: O Bohu

Špaček Richard, 1926
Dědictví sv. Prokopa, sv. 65. První díl slavné trilogie pojednává v prvé knize O Bohu jednom, ve druhé knize O Bohu trojjediném. Srozumitelný a přitom přesný výklad ocení čtenář, který u moderních úvah (ty se navíc množí jak houby po dešti) se musí snad nad každou větou trápit rozmýšlením, "jak to autor myslel," a který si ani pak nemůže být jist. Spolehlivé a poutavé poučení bez stop dnes zahnízděného relativismu. Přikládáme životopis z ČKD 1925, č. 9 + 10 na str. 698 – 701, jakož i zprávy o částečně posmrtně v letech 1926 a 1930 vydané Katolické věrouce v ČKD 1927, č. 3 na str. 210 – 212 a ČKD 1930, č. 7 na str. 680 – 682.

Katolická věrouka. Díl II.

Špaček Richard, 1930
Dědictví sv. Prokopa, sv. 66. Třetí kniha pojednává O stvoření, čtvrtá O Bohu Vykupiteli. Jinak srov. charakteristiku prvního dílu.

Katolická věrouka. Díl III.

Špaček Richard, 1922
Dědictví sv. Prokopa, sv. 62 (po str. 224), Dědictví sv. Prokopa, sv. 63 (od str. 225). Třetí díl obsahuje poslední tři knihy. Pátá kniha je O milosti, šestí kniha O svátostech a poslední, sedmá kniha je O dokonání. I zde srov. charakteristiku prvního dílu. Ještě dodejme, že autora k sepsání této katolické věrouky vybídl prelát Dr. Josef Tumpach.

Katolická věrouka. Díl I., O Bohu jednom podle přirozenosti: traktát spekulativně dogmatický

Pospíšil Josef, 1923
A dovolujeme si p. t. ctěným návštěvníkům oznámit, že tato nejlepší česky psaná věrouka (snad spolu se Špačkovou) aspoň posledních sta let zaujala i našeho zpracovatele textových pdf souborů, takže díky této Boží přízni bude Vám takto připravená plně k disposici. Že jde o věrouku katolickou netřeba snad dodávat, protože jediným oddělením v Knihovně Libri nostri, kde jsou v případě nutnosti i některé spisy, které by obsahově snad někdy mohly katolíky zmást, je oddělení jazykově naukové, sloužící k osvojení si latiny, češtiny a biblických jazyků.

Katolická věrouka. Díl II., O Bohu trojjediném podle osobnosti: traktát spekulativně dogmatický

Pospíšil Josef, 1924

Katolická věrouka. Díl III., O Bohu stvořiteli: traktát spekulativně dogmatický

Pospíšil Josef, 1923

Katolická věrouka. Díl IV. a), O Bohu vtěleném: traktát spekulativně dogmatický

Pospíšil Josef, 1922
Obsahuje christologii a část soteriologie (její dokončení je v dílu IV. b), společný Rejstřík k dílům IV. a) i IV. b) a Obsah dílu IV. a).

Katolická věrouka. Díl IV. b), O Bohu vtěleném, Mariologie. O sv. Josefu: traktát spekulativně dogmatický

Pospíšil Josef, 1922
Vč. dokončení soteriologie, společného Rejstříku k dílům IV. a) i IV. b) a Obsahu dílu IV. b). Soubor PospisilVer4b-300dpi-tisk.pdf, 477 MB, zašleme na vyžádání. S radostí a s díky zpracovateli můžeme konstatovat, že všechny díly tohoto skvostu českého theologického myšlení už jsou v Knihovně Libri nostri i v OCR tvaru.

Základní nauky Církve katolické, jak je podává a proti moderním bludům sociálním hájí papež Lev XIII.

Leo XIII., Schneider Ceslaus Maria, 1904
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 34. Z projevů papežových sestavil (Die Fundamentale Glaubenslehre der Katholischen Kirche, vorgelegt und gegen die modernen Sozialen Irrtümer, verteidigt von Papst Leo XIII., 1903) P. Česlav M. Schneider (* 1840, † 1908); české vydání se svolením autorovým pořídil Msgre. Václav Müller.

Ve světle víry – katolická věrouka

Salajka Antonín, 1948
2. rozšířené vyd.

Věrouka pro laiky. 1. Bůh a jeho život. 2. Bůh ve svém díle. 3. Bůh v Ježíši Kristu. 4. Bůh v duši. 5. Bůh ve svátostech. 6. Bůh odplatitel.

Dacík Reginald Maria, 1941
1. Vyd. 1937 a 1941, Dominikánská edice Krystal, sv. 28. 2. Jediné vyd. 1938, Dominikánská edice Krystal, sv. 33. 3. Jediné vyd. 1939, Dominikánská edice Krystal, sv. 42. 4. Vyd. 1936, 1937, 1942 a 1948, Dominikánská edice Krystal, sv. 22. 5. Vyd. 1940 a 1948, Dominikánská edice Krystal, sv. 50. 6. Jediné vyd. 1941, Dominikánská edice Krystal, sv. 54.

0303: O Bohu jednom, De Deo uno

0304: O Nejsvětější Trojici, De Deo trino (trinitologie)

Traktát o Nejsvětější Trojici

Newman John Henry, blahoslavený 2010, 1931
Dominikánská edice Krystal, sv. 8.

0305: O Bohu Stvořiteli, De Deo Creatore

O Božím stvoření a řízení světa, andělů a lidí, definitivní pád některých andělů, první stav člověka a jeho pád. Angelologie, nauka o andělích, pojednává i o působení "ďábla". Píšeme v uvozovkách, neboť ďábel (satan, lucifer) je pouze jeden z množství padlých andělů (démonů, odtud specielní nauka zv. démonologie), kteří mu však jsou podřízeni – nedá se tedy říci, že každé tzv. ďábelské působení je konáno přímo hlavou této smečky, i když působící zlý anděl nebo andělé jsou této hlavě podřízeni (v lidové zbožnosti se používá slovo čert i v plurálu). Platí tady přesně to, co je psáno v úvodu pododdělení 0313 a 1109 – žádné sensace! Takže některé knihy z tohoto oboru rádi zařadíme, jiné nikoliv.

O původu tvorstva na základě zpráv biblických

Kadeřávek Eugen Jan N., 1897
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 4. Skeny i OCR od významného dárce. Pán Bůh odplať!

Přírodopisná čítanka. Část první. O hvězdách. Část druhá. O zemi.

Jirák František, 1912
Část první, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 80, vyšla r. 1908. Část druhá, Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 85.

Po stopách Boží prozřetelnosti

Jiříček Bedřich, 1909
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 104.

Prozřetelnost Boží a válka

Stašek Bohumil, 1915
Cyklus promluv o důležitých náboženských otázkách naší doby, které konal v chrámu Páně Sv. Bartoloměje v Plzni Bohumil Stašek.

Jsme v rukou Božích. O Boží prozřetelnosti

Tomíško Čeněk Maria, 1947

Anthropologie katolická – skromný příspěvek ku dogmatické theologii

Lenz Antonín, 1882
Dědictví sv. Prokopa, sv. 21.

Záhada utrpení

Keppler Paul Wilhelm von, 1916
Sepsal biskup Pavel Vilém z Kepplerů (* 28. 9. 1852 Schwäbisch Gmünd, † 16. 7. 1926 Rottenburg?); podle 3. vydání (Das Problem des Leidens, 1. vyd. 1894, 3. vyd. 1911, 9. vyd. 1931) česky podává P. Antonín Číhal. Vzdělávací knihovna katolická, sv. 68.

Satan v Illfurtu – případ ďábelské posedlosti dvou hochů v nedávné době

Sutter Paul, 1931
Imprimatur otce biskupa Antonína Podlahy (zařazen reprint se souhlasem nakl.), připojujeme slovenský překlad v textovém tvaru.

Satan na Svaté Hoře – uzdravení posedlé Juliany Steimlové na Sv. Hoře r. 1881

Miklík Josef Konstantin, 1932
P. PhDr. Josef Konstantin Miklík C. SS. R. (* 21. 3. 1895 Žopy u Holešova, † 31. 12. 1966 Rio de Janeiro) vystudoval teologii na řádovém učilišti redemptoristů v Obořišti u Dobříše, kde byl v roce 1920 vysvěcen na kněze. V letech 1925 – 1927 studoval na Universitě Karlově v Praze filosofii, historii a zeměpis pro středoškolské učitelství. Navštěvoval také Státní archivní školu. Po ukončení studií působil jako kněz v pražské arcidiecézi a současně jako externista vyučoval filosofii, teologii dějin a církevní právo v Obořišti. Angažoval se v různých církevních institucích a přispíval do řady katolických periodik. V letech 1931 – 1948 vydal více než 20 knih různého žánru. V r. 1948 emigroval přes Západní Německo a Francii do Španělska. Ve Španělsku pobýval dva roky a mimo jiné zde usiloval o založení českého a slovenského vysílání madridského rozhlasu. Poté odcestoval do Brazílie, kde kromě několika delších či kratších pobytů v Severní Americe a Evropě žil až do své smrti.

Antikrist: 1. Co soudí mnozí o Antikristu. 2. Antikrist a konec světa.

Spirago Franz, 1924
Orig. Genaues über den Antichrist nach der Lehre der Heiligen Schrift, Überlieferung und Privat-Offenbarung, 1922; 2. vyd. 1931. Ad 1.: Dle Písma sv., ústního podání a dle zjevení jednotlivých hodnověrných osob; česky upravil P. Syrový Josef (* 22. 5. 1851 Zelčín, čestný konsistorní rada, osobní děkan a arcibiskupský notář, † 4. 12. 1930 Praha). 2. Ukázky ze spisu římsko-katolického kněze prof. Frant. Spirago v Praze vydaného se schválením nejdůstojnějšího arcibiskupského ordinariátu ze dne 23. srpna 1923.

0306: O Bohu Vykupiteli, De Deo Redemptore (christologie)

Srov. 0106: Biblické dějiny.

Božství Ježíše Krista, apologeticko-dogmatická úvaha

Špaček Richard, 1906
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 40.

Ježíš Kristus jako božský Mesiáš a pravý Syn Boží dle synoptikův

Špaček Richard, 1913
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 59.

Ježíš Kristus – důkaz jeho božství

Bougaud Louis Èmile, 1898
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 10 (80 stran). Vyšla pak ještě dvě česká vydání: 1927 (72 stran) a 1947 (163 stran). Uveřejňujeme vyd. 2.

Quas primas. Svátek Krista Krále.

Pius XI., Kudrnovský Alois, 1926
OCR latinsky a česky a ještě jednou s komentářem česky.

Kristus-Král

Oliva Arnošt, 1930
Jinou publikaci s částečně stejným názvem vydal autor r. 1940.

Živ buď Ježíš Král

Mäder Robert, 1933
Přeložil P. Coufal Tomáš.

Kristus a Církev, apologetické promluvy. Část Ježíš Kristus.

Zavoral Method Jan, 1913
Část O Církvi katolické je v pododdělení 0308: Eklesiologie. Vyšlo ještě 2. vyd. r. 1935.

Ježíš Kristus v dějinných dokladech své doby

Konečný Jan, 1919

Nejsvětější Srdce Ježíšovo. Výklad litanií k božskému Srdci Páně

Oliva Arnošt, 1932

Musí totiž kralovat Oportet Illum regnare – asketicko-pastorální úvahy o Božském Srdci Páně

Simoni Giovanni Battista, 1933
Autor je O. Cart., přel. P. Levý Mikuláš.

Vítězství Kristovo. Panna Maria.

Tóth Tihamér, 1936
Vyšlo ještě podruhé r. 1941.

Apokalyptický Kristus

Adámek Jarolím, 1947
Vzdělávací knihovna katolická. Druhá nová řada, sv. 3. Knihu připravujeme.

0307: Mariologie, O svatém Josefovi

Srov. 0106: Biblické dějiny.

Maria. Mariologie upravená za mariánské čtení pro věřící lid. I. – III. díl.

Kubeš Konrád Maria, 1941
Ze svatých Otců s použitím nejlepší bohoslovné literatury. Díl I. a II. 1936. Autor uvádí, že díl I. lze nazvat Maria v katolické věrouce, díl II. Život Panny Marie a díl III. Maria Panna v úctě věřícího lidu. Děkujeme čtenáři M. za skeny dílu I a II.

Svatého Bernarda opata z Clairevaux Chvály panenské Matky

Bernardus Claraevallensis, svatý, Dacík Reginald Maria, 1938
Dominikánská edice Krystal, sv. 34. Sestává ze čtyř částí: 1. Chvály papenské Matky. Čtyři homilie na slova evangelia "Poslán byl anděl Gabriel" (Luk 1), P. L. 183, 55. 2. O dvanácti výsadách blahoslavené Panny Marie, P. L. 183, 429. 3. Maria, průtok milosti, P. L. 183, 437. 4. Nářek Panny Marie, P. L. 182, 1133, česky však podle delší recense vyd. r. 1609. Volně na internetu.

Mariologie Arnošta z Pardubic, prvního arcibiskupa pražského. Na základě jeho spisu: Psalterium de Laudibus Beatissimae Virginis čili Mariale Arnesti.

Lenz Antonín, 1887

Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona

Mathon Placidus Johannes, 1884
(název pokračuje:) Církve svaté, dědice Země české, ochránce císař. rodu Habsburků. Kniha I. Určení od věčnosti a příprava v času. Kniha II. Nejblahoslav. Bohorodička Panna Maria, se svým panickým chotěm sv. Josefem uctívána a vzývána od křesťanského lidu v její svatyních.

Mariologie, čili Učení Církve katolické a v Církvi chované o Matce Boží

Lenz Antonín, 1879

Chvály Marianské

Alfonso Maria de Liguori, svatý, 1901
V italském originále Le Glorie di Maria poprvé vyšlo r. 1750. Zde jde o 2. opravené české vydání; vůbec 1. vyd. v češtině vyšlo ve dvou svazcích r. 1881. Nový překlad z r. 1939 nese název Vznešenosti Marie Panny.

Vznešenosti Marie Panny

Alfonso Maria de Liguori, svatý, 1939
Tento 2. český překlad díla Le Glorie di Maria (1750) vyšel ještě r. 2009. Dřívější překlad se jmenoval Chvály Marianské.

Sedmero bolestí Marie Panny

Slomšek Anton Martin, 1871
Postní řeči; přeloženo ze slovinštiny. Dodatek ke knize: Mužík Antonín Václav, Kazatelé slovanští, sv. 2. (ze 4), 1871.

Jděte k Josefovi!

Soengen Ludwig, 1931
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Originál Der heilige Joseph, der erhabene Beschützer der Kirche – in seiner Größe und Verehrungswürdigkeit dem christlichen Volke dargestellt napsal význačný katolický theolog P. Soengen Ludwig, S. J. (* 23. 6. 1854, † 22. 1. 1928) a vyšel pouze jednou, r. 1910. Přeložil a upravil P. Holý Prokop (* 24. 4. 1868 Kolín, † 21. 3. 1944 Třeběšice u Divišova),

0308: O Církvi, De Ecclesia (eklesiologie)

Co jest Církev?

Pospíšil Josef, 1925
Dílo autor rozdělil do čtyř knih: kniha1 po str.145, kniha2 po str. 174, kniha3 po str. 367 a kniha4 po str.571; následuje Obsah, Obsah věcný a Omyly – toto trojí zde i zvlášť jako ObsahRejstrik. Na úvod nabízíme přívažek promluv O Katolické církvi od téhož autora, vyd. 1920. A máme zde skvělou zprávu pro návštěvníky naší Knihovny: díky vzácné přízni našeho spolupracovníka jsme schopni nabídnout všechny tyto texty, tak zásadní pro dnešní dobu, v OCR tvaru. Děkujeme a přejeme čtenářům požehnané studium.

Mimo Církev není spásy – studie o nesnášelivosti církve

Nicolas Auguste, 1899
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 14. Vyňato ze spisu Filosofické studie o křesťanství. Dle sedmého vydání francouzského Études philosophiques sur le christianisme, Nicolas Auguste (* 1807, † 1888), 1855 (jen ve Francii vyšlo r. 1885 26. vyd.), přeložil P. Kameš Vojtěch (* 12. 8. 1863 Senožaty, † 13. 9. 1903 Ledec nad Sázavou).

Církev

Bougaud Louis Èmile, 1923
Dle 7. vyd. franc. Vzdělávací knihovna katolická. Nová řada, sv. 1.

Kristus a Církev, apologetické promluvy. Část O Církvi katolické.

Zavoral Method Jan, 1913
Část Ježíš Kristus je v pododdělení 0306: Christologie. Vyšlo ještě 2. vyd. r. 1935.

Papežská neomylnost a její ohlasy v zemích slovanských, zvláště českých

Kubalík Josef, 1947

Cirkev a moderné myšlienkové prúdy

Prochácka Imrich, 1925
Odtisk 2. Skeny i OCR1 – dar knihovně. Pán Bůh odplať!

Církev. Studie apologeticko-dogmatická.

Braito Silvestr Maria Josef, 1946
Dominikánská edice Krystal, sv. 80.

Kristus a církev. 1. okružní list Pia XII. O tajemném těle Ježíše Krista a o našem v něm spojení s Kristem.

Kudrnovský Alois, 1947
Vzdělávací katolická knihovna. Druhá nová řada, sv. 2. Knihu připravujeme.

Aby všichni jedno byli. Výklad unijní otázky a sbírka modliteb za sjednocení církví.

Mastiliak-Marianov Ján Ivan, 1939

0309: O milosti, De gratia (charitologie) a O Duchu svatém (pneumatologie)

Nauka o milosti podle katechismu v krátkých promluvách

Koch Gaudentius, Oliva Arnošt, 1938
Viz od těchže autorů: Věrouka podle katechismu v krátkých promluvách, 1935 (v pododdělení 0801: Katechismy a dějepravy pro děti a mládež) a Mravouka podle katechismu v krátkých promluvách, 1937 (v pododdělení 0502: Mravouka pro žactvo).

Život dítek Božích. Promluvy a úvahy o milosti posvěcující a pomáhající.

Jeřábek Karel (někdy pseudonym Lutislav Karel), 1928

Řeči o sedmeře darů Ducha sv.

Horský Rudolf, 1902

O Duchu svatém

Manning Henry Edward, 1931
Dominikánská edice Krystal, sv. 9.

Dary Ducha Svatého. Podklad křesťanské mystiky – v Písmě, v Podání, v theologii.

Švach Prokop Karel, 1937
Dominikánská edice Krystal, sv. 30. Volně na internetu.

0310: O svátostech, De sacrametis (sakramentologie)

O mši svaté. Po stránce dogmaticko-apologetické.

Špaček Richard, 1899
Otisk z ČKD 1898.

O mši svaté

Kupka Josef, 1899
Dědictví sv. Prokopa, sv. 40. Dogmaticky a historicko-liturgicky pojednává Josef Kupka, pozdější sídelní biskup brněnský. Naše členění této fundamentální a poměrně rozsáhlé publikace je toto: Nejprve uvádíme začátek a závěr knihy (t. j. předmluvu, obsah a rejstřík) – obojí je ovšem také na svém místě v pořadu stránek. Další část je dogmatická (po str. 153). Třetí část je historická vč. mše katechumenů (po str. 340). A čtvrtá – liturgická – část (od str. 340) pojednává o obřadech při mši věřících a jsou sem připojeny i některé dodatky.

Zpět ke mši svaté

Mäder Robert, 1938
Přeložil P. Coufal Tomáš.

Sanctissimum. Část I, O eucharistii. Část II, O mši svaté

Melka Antonín, 1928
I. eucharistické promluvy, II. řeči postní Knihu připravujeme.

O svatém přijímání

Eymard Pierre-Julien, svatý 1962, 1926
Výňatky ze spisů a řečí blahoslaveného Petra Juliána Eymarda (blahoslaven r. 1925), zakladatele kongregace Nejsvětější Svátosti, podle 15. vydání francouzského, v češtině vyd. 2. opravené; 1. vyd. vyšlo r. 1904.

O častém sv. přijímání a o časté svaté zpovědi; s připojenými modlitbami

Vojáček Methoděj Josef, 1912
Vydání 2., podle nových eucharistických dekretů sv. Stolce opr. a rozmn.

Svaté přijímání. Dva dekrety papeže Pia X. a poučení podle nich. A) Sv. přijímání časté (Sacra Tridentina Synodus – Posvátný církevní sněm Tridentský). B) První sv. přijímání rané (Quam singulari – Jak obzvláštní).

Pius X., svatý, Ovečka Jaroslav Štěpán, 1947
4. vyd. podstatně rozšířené.

Kázání o nejsvětější Svátosti oltářní

Zavoral Method Jan, 1934
2. vyd.; zveřejňujeme 1. vyd. z r. 1912.

Eucharistická četba Bible

Hejčl Jan, 1933

Eucharistie ve světle nejstarších památek literárních, ikonografických a epigrafických

Bilczewski Józef, svatý 2005, 1910
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 51. Z polského originálu podává ThDr. Tumpach Josef.

Odpustky

Hůlka Josef Antonín, 1891
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 78. Knihu připravujeme.

Enchiridion indulgentiarum. Preces et pia opera in favorem omnium christifidelium vel quorumdam coetuum personarum indulgentiis ditata et opportune recognita.

Canali Nicolaus, 1952
Knihu připravujeme.

Odpustková modlitební knížka

Ševčík Jan Nepomucký, 1911
Úplná modlitební knížka pro každého, obsahující odpustkové modlitby, jakož i poučení o odpustcích a pobožnostech i posvátných předmětech, které svatá Církev odpustky nadala.

Pokladnice odpustkových modliteb – modlitební kniha, sestavená z nových odpustkových modliteb, schválených Piem XI. a vydaných ve sbírce Preces et pia opera indulgentiis ditata dne 31. prosince 1937.

Pius XI., Bouzek Josef, 1948
3. oprav. vyd.; předchozí vyd. 1939 (i to uveřejňujeme) a 1941.

0311: O posledních věcech (člověka a světa), De novissimis (eschatologie)

Též O Bohu Dokonavateli, De Deo Consummatore nebo O Bohu Odplatiteli, De Deo Remuneratore.

Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999. Originál Der heilige Joseph, der erhabene Beschützer der Kirche : in seiner Größe und Verehrungswürdigkeit dem christlichen Volke dargestellt napsal význačný katolický theolog P. Soengen Ludwig S. J. (* 23. 6. 1854, † 22. 1. 1928) a vyšel pouze jednou r. 1910.

Utrpení a radosti očistce

Spirago Franz, 1936
Děkujeme za OCR.

O nebi

Žák František, 1911
Srov. od téhož autora zde v odd. 08 Soustavná katolická věrouka pro lid. Díl čtvrtý. Část prvá. IX. O Bohu dokonavateli. Milý čtenář V. doporučuje takto: "Povzbudivé a zajímavé teologické pojednání o věčné blaženosti."

0312: Povaha jiných názorů

Sem zařazujeme názory, které mají něco společného s katolickou věroukou. O názorech tak říkajíc "více odlišných" se lze poučit v odděleních dějepisných 14 – Dějiny Katolické církve obecně a 15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích, a zvláště pak v oddělení 11 – Sociologie a charita.

Syllabus jeho svatosti Pia IX, jejž vykládá s povinným zřetelem ku syllabu náčelníka svobodných myslitelů Alfonse Padařovského Jan Brázda, sedlák ze Zlámané Lhoty

Lenz Antonín (pod pseudonymem Brázda Jan), 1891
Syllabus1: Obsahuje latinský i český text encykliky Quanta cura a Syllabu, s předchozím obšírným komentářem P. Antonína Lenze, probošta Vyšehradské kapituly a spolupracovníka fenomenálního českého biskupa Jana Valeriána Jirsíka. S dvěma přívažky: 1 Výborné a podrobné pojednání o syllabu Osmdesát thesí znovu zavržených encyklikou Pia IX. od 8. prosince 1864. Borový Klement, ČKD 1865, č. 1 až 5; 2. Překlad encykliky a seznamu bludů: Blahověst XV. (1865), str. 35 a d.

Acta ss. D. N. Pii PP. IX. ex quibus excerptus est syllabus : Editus die VIII decembris MDCCCLXIV

Pius IX., blahoslavený 2000, 1865
Syllabus2: Obsahuje všechny dokumenty, ze kterých je Syllabus odvozen (Syllabus totiž nevznikl "ze vzduchu", nýbrž má velmi solidní, zde uvedené základy). Jako přívažek totéž, staženo z archive.org, s nízkým rozlišením a v dosti nepřesném textovém tvaru.

Sanctissimi D. N. Pii PP. IX. Epistola encyclica data die VIII. decembris MDCCCLXIV

Pius IX., blahoslavený 2000, 1865
Syllabus3: (název pokračuje:) Ad omnes catholicos antistites unacum syllabo praecipuorum aetatis nostrae errorum et actis pontificis ex quibus excerptus est syllabus. Accedit appendix antiquiora et novissima documenta continens quae ad epistolam encyclicam et syllabum referuntur. Jako přívažek totéž, staženo z archive.org, s nízkým rozlišením a v dosti nepřesném textovém tvaru.

Kritické studium

Miklík Josef Konstantin, 1947
Syllabus4: Obsahuje pravidla kritického studia, příslušné these sv. Tomáše z Aquina schválené sv. Piem X., Tridentsko-Vatikánské Vyznání víry předepsané Piem IV. a sv. Piem X., Syllabus bl. Pia IX. (bez odkazů), Syllabus sv. Pia X. a pojednání o jistém a pravdivém poznání. Zveřejněno se souhlasem majitele autorských práv; díky i čtenáři Ch. za vyřízení a jako už tolikrát, E. B. za OCR.

O učení modernistů: encyklika J. S. Papeže Pia X. "Pascendi dominici gregis"

Smolík Václav, 1911
Dědictví sv. Prokopa, sv. 52. Obsáhlý a srozumitelný výklad encykliky doprovázený jejím latinským a českým textem; podrobný a zajímavý rozbor učení modernistů. Na několika internetových stránkách je ke stažení trochu upravovaný a zkrácený dotisk; Knihovna Libri nostri má v tomto regále přesné původní vydání. Zmíněný dotisk v textovém tvaru připojujeme jako přívažek – lze hledat buď v něm textově, anebo v naší naskenované základní knize podle obsáhlého rejstříku.

Buď – anebo!

Mäder Robert, 1930
Přeložil P. Bořek Dohalský Antonín. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 167.

Přesvatého pána našeho Pia X., prozřetelností Boží papeže, Encyklika Editae saepe

Pius X., svatý, 1910

Motu proprio "Sacrorum antistitum", jímž dány jsou zákony proti modernismu

Pius X., svatý, 1911

Index librorum prohibitorum Leonis XIII summi pontificis

Pius XI. a předchozí papežové, 1924
(název pokračuje:) auctoritate recognitus SSMI D. N. Pii PP. XI iussu editus.

0313: Srovnávací věda náboženská

Zde (a u religionistiky obecně) může čtenář v různé míře sledovat dvojí záměr: a) buď se převážně zajímá o záležitosti vlastní jiným vírám (nebo pověrám), než je víra katolická, b) nebo mu hlavně jde o jejich vyvracerní – ať už kvůli zpřesnění jeho katolické víry nebo kvůli její obhajobě v jeho okolí. Pokud tedy kniha čtenáře vede ve značnější míře k záměru ad a) než ad b), do Knihovny Libri nostri ji zařazovat nebudeme. Podobné platí pro pododdělení 1109: Pověry.

Úvod do srovnávací vědy náboženské

Hanuš Josef, 1920
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 70.

České křesťanství – Církev Kristova a jiné náboženské společnosti v naší vlasti

Kubalík Josef, 1947
Publikace pozoruhodná z hlediska historického.

Dějiny náboženství

Kubalík Josef, 1955
1. vydání publikace, která později vycházela ještě pětkrát, ovšem již ve spíše populární a značně zkrácené podobě.

Židovská otázka ve světle katolické víry

Žák Emanuel, 1936

Buddhismus a křesťanství

Čihák Josef, 1914
Toto pojednání uveřejnila 27. výroční zpráva c. k. státního gymnasia v Praze v Žitné ulici za školní rok 1913 – 1914 na str. 3 – 17. Autorem studie je kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, apoštolský protonotář Msgre. mimoř. prof. ThDr. PhDr. Josef Čihák (* 11. 9. 1880 Obděnice, † 18. 2. 1960 Leopoldov): 18. 7. 1950 zatčen a v tzv. procesu s pomocníky biskupů (Zela a spol.), konaným 27. 11. 1950 až 2. 12. 1950, odsouzen za velezradu a vyzvědačství k desetiletému trest odnětí svobody a vedlejším trestům. Zbytek života strávil ve věznicích na Pankráci, ve Valdicích a nakonec v Leopoldově, kde umírá.

Animismus neboli původ a rozvoj náboženství ze ctění duší, předkův a duchů – kritický příspěvek ke srovnávací vědě náboženské.

Borchert Alois, Vávra Vojtěch, 1905
Vzdělavací knihovna katolická, sv. 37. České autorisované vydání (Der Animismus oder Ursprung und Entwicklung der Religion aus dem Seelen-, Ahnen- und Geisterkult : ein kritischer Beitrag zur vergleichenden Religionswissenschaft. Borchert Aloys, 1900) a předmluva P. Vojtěcha Vávry (* 28. 7. 1870 Dříteň, † 19. 12. 1923 Rudolfov).

0314: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví

Obrana víry

Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1930
Viz Tisková liga – kompletní bibliografie. Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1930 v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Zatím:
Obrana víry. Ježek Jan, 1905.
O spravedlivé rozluce Církve a státu – několik námětů na uváženou všem lidem dobré vůle v československé republice. Oliva Václav, 1922, Obrana víry 16, 1922, 3. – 4. Knihu připravujeme
Rok 1925.
Adventisté: Dějepisně náboženská stať o jich vzniku, dějinách, učení a snahách. Oliva Václav, Obrana víry 1927 roč. 20, č. 1 – 2.

Večery u jezera ženevského (Genevského)

Morawski Maryan, 1908
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 45. Plus krátký posudek z ČKD 1908, č. 9, str. 618n.

Večery nad Ženevským jazerom

Morawski Maryan, 1933
Kritické poznámky dodal Jakub Overmans, preložil Stanislav Weiss-Nägel; ve slovenštině. Se souhlasem majitele autorských práv (děkujeme i čtenáři Ch. za vyřízení).

Víra katolická dokázaná a obhájená slovy a důvody nepřátel.

Bottau Giacomo, 1903
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 28. Sestavil Jakub Bottau; ve výběru z vlaštiny (Il cattolicismo dimostrato e difeso con le sole parole e ragioni de' suoi nemici, 2. vyd. 1879) podává P. ThDr. Mergl Josef O. Melit.

Boj o duši

Žák Emanuel, 1930

Vraťme se k zásadám křesťanským

Pošmůrný Josef, 1900

Zpět ku Svaté církvi

Ruville Albert von, 1909
(název pokračuje:) zkušenosti a úvahy, které přivedly učence protestantského do Katolické církve

Zpět k Bohu a Církvi!

Janů Martin, 1919

Jaká má býti víra naše? Hovory náboženské.

Konečný Filip Jan, 1907
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 94. Knihu připravujeme.

Slovník obrany uvědomělého katolíka

Zelenka František, 1924
Vyšlo též 2. vyd. 1926. Roku 1926 vyšel i Lístkový slovník katolíka I – VII. Zelenka byl předsedou předválečné krátce existující Národní strany lidové (NSL), jejíž hlavní zásadou byla kritika „spojení ČSL s marxisty“; oblíbené heslo NSL bylo: „Ne Šrámek a Gottwald, ale Zelenka a Hlinka.“

Otázky životní. Apologetické úvahy 1

Klug Ignaz, 1913
autorizovaný překlad Ferdinanda Bedřicha Černovského

Boží Slovo a Boží Syn. Apologetické úvahy 2

Klug Ignaz, 1914
autorizovaný překlad Ferdinanda Bedřicha Černovského

Vírou ku štěstí

Zavoral Method Jan, 1913
2. vyd.

Království Boží. Apologetické úvahy 3

Klug Ignaz, 1921
autorizovaný překlad Ferdinanda Bedřicha Černovského

Osobní Bůh a náboženství

Jež Cyril, 1923

Může-li katolík věrným zůstati svému přesvědčení?

Kadeřávek Eugen Jan N., 1902
Tiskem ve dvou částech, u nás spojeno.

Od atheismu k plné pravdě (Edgar)

Hammerstein Ludwig von, 1899
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 15. Napsal P. Lev z Hammersteinů S. J. (* 1. 9. 1832 zámek Gesmold, Melle, Dolní Sasko, † 15. 8. 1905 Trevír); autorisovaný překlad dle 9. vydání (Edgar, oder vom Atheismus zur vollen Wahrheit, 1. vyd. 1888, 9. vyd. 1898) pořídil P. Svojsík Alois (* 16. 2. 1875 Praha, † 3. 11. 1917 Praha).

Nesmrtelný člověk

Chesterton Gilbert Keith, 1927

Proč jsem katolíkem? Slovo k prostému katolíku, jak by z víry své počet dáti měl.

Jirsík Jan Valerian, 1835
Památný spis, jímž Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 1, zahájilo svou slavnou činnost. Spis ten vyšel do r. 1850 ve čtyřech postupně rozšiřovaných vydáních.

Bohomil. Kniha, v kteréžto jeden upřimný nekatolický křesťan vypravuje, za kterými pričinami se do lůna Svaté cirkve katolické navrátil.

Jirsík Jan Valerian, 1850
Jde o 4. vyd (2. vyd. 1843, 3. vyd. 1848), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 2. Z nouze (snad) zatím uveřejňujeme 1. vyd. Bohomil. Zpráva jednoho upřímného evangelického křesťana o důležitosti pravé víry Kristovy. Čtení prospěšné a spasitedlné, kteréž sepsal a vydal Jan Valerián Jirsík, 1835 – to bylo v dalších vyd. maličko doplněno a upraveno. Narušená paginace (str. 262, 263, 264, 263, 264, 265 a 309, 310, 313, 314) není chybou skenování, ale vyskytuje se u všech tří námi kontrolovaných knih (za pomoc děkujeme slečně Z.).

Proč jsem neodpadl a neodpadnu. Řetěz časových úvah.

Hruška Jan František, 1938
1. vyd. 1929, toto 2.vyd., nepatrně zpřesněné, v Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Jak jsem zabila své dítě

Loutil Eugène Edmond (pod pseudonymem Pierre L'Ermite), 1933
Pierre L'Ermite – franc. Petr Poustevník, Petr z Amiens (* kolem 1050 Amiens, † 8. 7 1115 Neufmoutier u Huy) – jeden z hlavních organizátorů poražené lidové křížové výpravy, která proběhla r. 1096, t. j. v době docela úspěšné 1. křížové výpravy (1095 – 1099). Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 175.

Skryté paprsky

Pecka Dominik, 1933
Dominikánská edice Krystal, sv. 14.

Podstata křesťanství – živé synovství Boží

Braito Silvestr Maria, 1947
Knihovna Logos, sv. 8. Knihu připravujeme.