Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY přesná citace


where 1=1 and vyhledat like '%Stejskal%' and vyhledat like '%Frantisek%' and vyhledat like '%Xaver%'

15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích

Sv. Lidmila, její doba a úcta.

Stejskal František Xaver, 1918
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Svatý Václav. Jeho život a úcta.

Stejskal František Xaver, 1925
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 999.

Svatý Jan Nepomucký. Díl 1 Životopis. Díl 2 Úcta, kanonisace a obrana.

Stejskal František Xaver, 1922
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 148 (díl 1, vyd. 1921), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 149 (díl 2).
Z vyjádření tři ministrů 4. 6. 1919: Dne 15. května o 7. hodině večer konal se na Staroměstském náměstí tábor lidu, pořádaný "Volnou Myšlenkou", na němž se mluvilo proti oslavování Jana Nepomuckého. Před 8. hodinou zvonili na věži Týnského kostela, jak to před svátkem bývá zvykem, klekání velkým zvonem. Poněvadž slova řečníka zanikala v hlaholu zvonů, byli účastníci tábora pobouřeni, a zástup asi 100 osob vnikl, ač mu v tom bylo neznámým vojínem a důstojníkem zabraňováno, do Týnského kostela. Muži s pokrytými hlavami, hvízdajíce, s nadávkami a křikem hnali se hlavní lodí k oltáři, kde se konala večerní májová pobožnost. Duchovní P. Leander Brejcha, kněz řádu sv. Františka, z Prahy-lI., čp. 753, který pobožnost konal, odešel rychle se sanctissimem do sakristie. U mřížky před hlavním oltářem postavil se s roztaženýma rukama lomozícímu davu do cesty týnský kaplan P. Jan Kautský, jenž při tom neznámým mužem byl udeřen do tváře. Jiný muž vyskočil na lavici a snažil se strhnouti s kazatelny červenou plyšovou přikrývku, což se mu však nepodařilo. Rozbil tudíž na kazatelně upevněnou plynovou lampu. Chrám byl četně navštíven a mezi obecenstvem vznikl veliký zmatek. Ženy křičely a plakaly, muži se postavili částečně proti výtržníkům. Neznámý důstojník s vojíny, v kostele přítomnými, napomínáním rozvášněného davu zjednali pořádek a vyklidili chrám ještě před příchodem policejní stráže. Policejnímu ředitelství bylo nařízeno, učiniti hned opatření potřebné, aby pachatelé byli vypátráni a pohnáni k odpovědnosti. l kdyby to bylo bývalo možno, nedá se podle situace, jak úředně byla zjištěna, předpokládati, že by stráž byla zdolala rozvášněný dav do kostela vtrhly, ježto si počínal tak zběsile, že nejen nedbal napomenutí přítomných legionářů, nýbrž ztrýznil dokonce legionáře Josefa Holeňu, jenž odsuzoval počínání davu. Tento legionář byl by býval jistě usmrcen, kdyby mu několik jiných legionářů nebylo přišlo v nejkritičtějším okamžiku na pomoc. Po skončeném táboru lidu na Staroměstském náměstí přitáhl zástup asi 3000 lidí k soše Jana Nepomuckého na Karlově mostě, chtěje ji svrhnouti do Vltavy. Tomu zabráněno bylo intervencí a domluvou stráže bezpečnosti.
Pozn.: Po pachatelích pátráno, nikdo nevypátrán. Ano, i tak vypadaly už r. 1919 výsledky výchovné činnosti Církve, která jest navždycky jedinou vychovatelkou národa a za svou výchovnou činnost je odpovědná své Hlavě, Pánu Ježíši Kristu. A na tomto výsledku vystavěl Masaryk své antinepomucké tažení, o němž v poznámce k Pekařovým Třem kapitolám. Předřazujeme kolorovanou mědirytinu (veliké díky dárci!) z r. 1829 Procesí s tělem sv. Jana Nepomuckého na Hradčanském nám. v Praze dne 15. 6. 1829 (Johann Böhm a Franz Boroffsky podle Václava Markovského a Josefa Šembery) – pro uvědomění si, co Církev svou tupou výchovnou (ne)činností ztratila za pouhých 100 let (nemluvě o odpadu statisíců k nové tzv. církvi po převratu 1918). Výchova národa totiž nemůže být úspěšná, pokud se o ni reálně snaží, byť mnozí, byť s nadlidským úsilím (viz některá jména z pododdělení 1504: Přední české osobnosti), kdy však jejich představení se omezují na pouhou blahosklonnou přízeň k těmto snahám druhých.

16 – Dějiny našeho národa

Sborník Historického kroužku – všechna čísla

Kovář Matěj, Stejskal František Xaver, Hronek Josef aj. red., 1893
V Knihovně Libri nostri je zveřejněno všech sedm sešitů a následných 35 kompletních ročníků Sborníku historického kroužku. Bylo by záhodno, pokud by se někdo ujal té práce a sestavil podrobnou bibliografii tohoto cenného komplexu.
Číslování: Sešit 1, 2 (1893) až sešit 7 (1898), ročník 1 (1900) až 35 (1934). Periodicita: 4 čísla ročně (1900 až 1930, 1933 a 1934), 6 čísel ročně (1931 a 1932).
Podnázev: Roč. 1 (1900) Časopis historický. Čtvrtletník. Od roč. 2 (1901) do roč. 6 (1905) Čtvrtletní časopis historický, od roč. 7 (1906) do roč. 25 (1924) Časopis historický. Jinak bez podnázvu.
Redaktor: Sešit 1 a 2 (1893) Zdráhal František V., od sešitu 3 po roč. 15 (1914) PhDr. Kovář Matěj, od roč. 16 (1915) Msgre. prof. ThDr. Stejskal František Xaver, od roč. 26 (1925) prof. ThDr. Hronek Josef.
Pozn.: Čtenář snadno nahlédne, že za války měl Sborník více prostředků, než za Masarykovy republiky.

20 – Encyklopedie, časopisy, periodické publikace, almanachy, kalendáře

Časopis katolického duchovenstva (ČKD) – všechna čísla (viz charakteristiku)

Tomek Mikuláš aj. red., Ježek Jan, 1828
Takto se časopis jmenoval později (1860 až 1949), předchozí název byl Časopis pro katolické duchovenstvo (1828 až 1852), v letech 1853 až 1859 a v roce 1939 nevycházel. Časopis je v poněkud nevhodném tvaru (nicméně lze částečně hledat podle nadpisů asi většiny článků na adrese) a bez některých stránek nebo i celých čísel. Tento chybějící materiál pro rozsah rozdělen do tří částí. Doplněk1: CKD_1828_2 – 4; CKD_1829_2 – 4; CKD_1830_2 – 4. Doplněk2: CKD_1831_2 – 4; CKD_1832_2 – 4; CKD_1834_2 – 4. Doplněk3: CKD_1835_1.3; CKD_1838_1.4; CKD_1841_3; CKD_1896_5, str. 257 – 269; CKD_1933_6, str. 555 – 564; CKD_1933_7, str. 565 – 628; CKD_1949_1.2. Přebíráme jej z Deposita CMBF, takže ČKD je s tímto doplňkem naprosto kompletní.
Přikládáme Jenerální rejstřík věcný Časopisu katolického duchovenstva od roku 1828 – 1878, Ježek Jan aj. red., 1878 (Dědictví sv. Prokopa, příloha ke sv. 18 – na titulním listě je omylem uveden sv. 8; blíže Zpráva o XLII. a XLIII. schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa dne 20. prosince 1878 a 31. ledna 1879, ČKD 1879, č. 1, str. 71 a 73).
ČKD v různých dobách redigovali i: Procházka Vojtěch, Mráz Ignác, Václavíček Václav Vilém, Pešina Václav Michal, Jirsík Jan Valerián, Havránek František Xaver, Tersch Eduard, Vinařický Karel Alois, Borový Klement, Krásl František Borgia, Kryštůfek František Xaver, Tumpach Josef, Podlaha Antonín, Stejskal František Xaver, Čihák Josef, Vajs Josef a Kadlec Karel.
Příloha ČKD Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus je v pododdělení 1405: Východ.