Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY přesná citace


17 – Liturgika

Quo primum. Missale Romanum.

Pius V., svatý, Paulus VI., blahoslavený 2014, 1969
Za účelem seznámení se s letitým nesouladem ohledně mše svaté publikujeme dva základní dokumenty, každý latinsky i česky. Domníváme se, že žádný smrtelník (navzdory myriádám nejrůznějších smělců) není způsobilý tento nesoulad mezi náměstky Ježíše Krista rozsuzovat – takže ani my se k němu vůbec nijak nevyjadřujeme. Pouze poznamenejme, že k určitému nesouladu dochází i mezi sv. Piem V. (Bulla Quod a nobis, 7. 6. 1568) a sv. Piem X. (Apoštolská konstituce Divino affiatu, 1. 11. 1911) ohledně breviáře – oba dokumenty jsou latinsky v publikaci Breviarium romanum, ex decreto ... Pars hiemalis. Pius X., svatý, 1936, str. III až X, v pododdělení 1703: Breviář. A ocitujeme odvěkou formuli ze závěru bully Solet annuere (schvalující řeholi sv. Františka z Assisi) svatého Otce Honoria III. ze dne 29. 11. 1223: "Nulli ergo omnino hominum liceat hanc paginam nostrae confirmationis infringere, vel ei ausu temerario contraire. Si quis autem hoc attentare praesumpserit, indignationem omnipotentis Dei et beatorum Petri et Pauli, apostolorum eius, se noverit incursurum. Tedy vůbec nikdo z lidí ať se neodváží porušit tuto naši potvrzovací listinu nebo se jí opovážlivě protivit. Jestliže by se však někdo odvážil zkusit to, nechť ví, že ho stihne hněv všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla." A skutečně až doposud se o to nikdo z lidí (tedy ani žádný z papežů) nepokusil.

20 – Encyklopedie, časopisy, periodické publikace, almanachy, kalendáře

Kalendaria některých kalendářů od r. 1970

Paulus VI., blahoslavený 2014, 1970
V pořadí již čtvrtá revoluce kalendaria proběhla rychle v průběhu r. 1969: bylo to papežovo motu proprio Mysterii Paschalis ze 14. 2. 1969 následované dekretem Kongregace obřadů z 21. 3. 1969 (sama Kongregace byla reformována 8. 5. 1969) – tento dekret není uveden v AAS, nýbrž ve zvláštní knize nazvané Calendarium Romanum. Motu proprio doslova a opakovaně hovoří přímo o "novém kalendáři". Ten nabyl účinnosti 1. 1. 1970. Nový misál se začal užívat 26. 3. 1970 – Apoštolská konstituce o něm, Missale Romanum, nese datum 3. 4. 1969 (je zde v pododdělení 1408: Ostatní dílčí dějěpisné záležitosti). Od doby čtvrté kalendářové revoluce (t. j. revoluce katolické), konkrétně od r. 1971, i katolíci (Lidová demokracie a později karmelitáni) poslušně začínají, Listopad 89-Nelistopad 89, týden pondělkem; Cyrilometodějský kalendář používá jinou metodu – dny v měsíci jdou průběžně, neděle jsou barevně označeny, ale žádné dělení na týdny není (tak např. na rok 1984 či 1999 – poslední v zaniklém nakl. Zvon, kde od r. 1990; na roky 2000 až 2016 je vydavatelem Katolický týdeník). Chudáci faráři popletové si sice myslí, že revoluce odmítají, ale dnes už jsou tak zpracovaní, že např. v ohláškách se (v intenci soudruha Václava Kopeckého) dozvíme, co bude "v příštím týdnu", ale neslyšíme, co bude "tento týden" nebo "ve zbytku tohoto týdne". Katolíci (např. karmelitáni), také až dodnes, vydávají své kalendáře zmixované – jak s kalendariem novým, občanským s. Kopeckého, tak s novým katolickým – podivuhodná aplikace Pánových slov "hle, všechno tvořím nové."

Toto, zatím neukončené období, je tedy vlastně obdobím čekání, s pomocí Páně, na čtverou kontrarevoluci kalendaria.