Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY přesná citace


03 – Obrana víry a katolická věrouka

Obrana víry

Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1930
Viz Tisková liga – kompletní bibliografie. Horský Rudolf, Hálek Vlastimil aj. red., 1930 v pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury.
Zatím:
Rok 1903 – 1904.
Boj o náboženství. Odpověď na stejnojmennou brožuru prof. Masaryka. Konečný Filip Jan, Obrana víry 2, 1905, č. 3. – 4.
Vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Dlouhý Jaroslav, Obrana víry 4, 1906, č. 1. – 2.
Žena a církev. Ukázka volnomyšlenkářské proticírkevní štvanice. Vánoce v Praze L. P. 1619 a 1620. Kdo jest Ježíš Kristus? Konečný Filip Jan, Řehák Karel Lev, Fähnrich Jan, Obrana víry 7, 1910, č. 3. – 4.
Církev na poli charity a kultury. Hálek Vlastimil, Obrana víry roč. 8, 1911, č. 3 – 4.
Monismus a křesťanství. Příspěvek k ocenění nezdravých proudů časových v naší době. Oliva Václav, Obrana víry 12, 1915, č. 1 – 2. Snahy sv. Otce Benedikta XV. o mír. Svoboda Antonín, Obrana víry 14, 1917, č. 3. – 4.; 15, 1918, č. 1 – 2.
Rok 1921 – 1923.
O vzniku a začátcích Ymky a Ywky. Dějep. nábožen. črta. O trestání kacířů. Přísp. k pozn. dějin. vývoje doby husit. a pobělohor. Oliva Václav, Obrana víry 18, 1924, č. 2. – 4.
Rok 1925.
Adventisté: Dějepisně náboženská stať o jich vzniku, dějinách, učení a snahách. Oliva Václav, Obrana víry 20, 1927, č. 1 – 2.
Z dějin tajného spolku rosenkreuzerů. Příspěvek k poznání nábožensko-okultních proudů XVII a XVIII. století. Oliva Václav, Obrana víry 21, 1928, č. 1 – 2.
Naše radost a štěstí. Oliva Arnošt, Obrana víry 22, 1929.
Pozn.: V létech 1919 až do poloviny roku 1921 nesmělo vycházet v důsledku revolučního teroru.

05 – Mravouka. Zpovědnice.

O králi – alkoholu

Oliva Václav, 1906
Tisková liga – mimo edice.

14 – Dějiny Katolické církve obecně

Stručné dějiny církevní. Čtvrté rozmnožené a přehlédnuté vydání pro českou mládež

Oliva Václav, 1939
4. rozm. a přehl. vyd. Vycházely knihy nejen podrobné a odborné, ale i co nejstručnější, každému srozumitelné sešitky (jako je v oddělení Pedagogika a katechetika Malý katechismus s otázkami a odpovědmi pro obecné školy). Nezáleží, jak tlusté jsou učebnice, nezáleží ani na nějaké barevnosti, nezáleží na akademických titulech a týmech autorů, expertů; stačilo by, aby se děti podle pravdy dozvěděly to, co se vejde na pár stránek (zde 63 stran).

Inkvisice (církevní, španělská, protestantská a židovská) ve světle pravdy

Oliva Václav, 1901

Tovaryšstvo Ježíšovo – několik kapitol z dějin církevních

Oliva Václav, 1910
Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, sv. 83.

15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích

České duchovní řády za rozmachu husitské bouře

Oliva Václav, 1924
(název pokračuje:) příspěvek k dějinám náboženské a sociální revoluce XV. století v zemích českoslovanských. Vydání 2., přehlédnuté a rozmnožené.

Reformace ve světle pravdy

Oliva Václav, 1903

20 – Encyklopedie, časopisy, periodické publikace, almanachy, kalendáře

Hlasy svatováclavské

Hálek Vlastimil, 1928
23 (1923), č. 1 – 6. Díl I. 126 str.
24 (1924), č. 1 – 6. Díl II. 155 str. Pozn.: Předchozí a tento ročník vyšly ještě společně jako zde publikované 2. vyd. pod názvem O budoucnosti katolické církve a konci světa ve světle předpovědí Pána Ježíše a proroctví svatých a světic Božích anebo osob zemřelých v pověsti svátosti. Honert Wilhelm Hermann, Oliva Václav, 1931.

Katolická církev – Matka politické korektnosti

Kryštůfek František Xaver, Zháněl Ignác, 1906
Nahlédněme do tří článků o adventistech (tehdy o sektě adventistů): Adventisté. Kryštůfek František Xaver, Ottův slovník naučný 1888, 1, str. 240; Adventisté v Praze. anonym, Katolické Listy 1903, 79; Sekty v severoamerických Spojených Státech. Zháněl Ignác, Hlídka 1906, 6, str. 410. Katolická církev přestala o adventistech jako o sektě hovořit po r. 1965, dávno předtím, než byli za politicky nekorektní označeni černoši a cigáni. A užívá od té doby politicky korektní označení Církev adventistů sedmého dne. Komunisté znali Církev jak své boty a presně již roku 1958 předvídali budoucí církevní vývoj: pojali adventistické příručky do jednotného Ústředního církevního nakladatelství.
Podrobněji o adventistech pojednávají tři publikace:
1. Adventisté. Konečný Jan, Časové úvahy 1926, 305, pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka.
2. Adventisté: Dějepisně náboženská stať o jich vzniku, dějinách, učení a snahách. Oliva Václav, Obrana víry 1927 roč. 20, č. 1 – 2, pododdělení 0314: Apologetika ve stylu lidových naučení, povzbuzení a svědectví.
3. Adventisté. Schikora Rudolf(?), Životem 1932 sešit 130 roč. 6, č. 10, pododdělení 2001: Časopisy s periodicitou aspoň šestkrát do roka.