Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY přesná citace


15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích

Spisové císaře Karla IV.

Karel IV. Lucemburk, císař, král, hrabě a markrabě, Emler Josef, 1878
Na oslavu pětistyleté památky jeho sbor Matice české. Všechna svá čtyři díla psal Otec vlasti samozřejmě latinsky. Přikládáme latinský originál (s českým překladem a dvěma pohřebními řečmi – samosebou opět latinsky) Vita Caroli Quarti Imperatoris Život císaře Karla IV., Fontes rerum Bohemicarum. Tom III.2 Prameny dějin českých. Díl III.2, 1882. Pokud jde o Karlův první Korunovařní řád českého krále a královny, nepovažujeme z dobrých důvodů za šťastný překlad v publikaci Karel IV. Literární dílo, 2000; srov. též Sekyrková v oddělení Dějiny našeho národa.

Dvě nekrologia Krumlovská. Stav prelátský v Čechách a v Moravě r. 1778 – 1780

Emler Josef, Rybička Antonín, 1893
Předloženo / předneseno ve schůzce Královské české společnosti nauk třídy filosoficko-historicko-jazykozpytné dne 4. dubna 1887 (vydáno 1887) / 4. dubna roku 1892 (vydáno 1893).

16 – Dějiny našeho národa

Břetislavova hnězdenská dekreta-statuta Cosmae chronicon Boemorum Kosmův letopis český

Kosmas, Emler Josef, Tomek Václav Vladivoj, 1874
Jediným pramenem o těchto zákonech z r. 1039 je Kosmova kronika; celou ji uvádíme v podoodělení 1607: Dílčí témata dějepisu Zemí Koruny českéí; ve vydání z r. 1882 je text dekretů na str. 55 (bod 3.) po str. 62 (bod 7.). Protože moderní překlady Kosmovy kroniky se v dotyčném textu mírně liší, přikládáme otisk článku Olomoucký text Břetislavových dekretů, Archivní časopis 1953 (roč. 3.), č. 1, str. 35 až 53, který vysvětluje, proč tomu tak je.

17 – Liturgika

Rukověť chronologie křesťanské, zvláště české

Emler Josef, 1876
Potřebná pomůcka pro archiváře, dějěpisce, duchovní, soudce a advokáty. Před tuto stěžejní prácí, která je výzvou pokusníkům, kteří se pokoušeli sestavit nebo obhájit jakýsi "nový" kalendář, předřazujeme studii Františka Palackého Staročeský všeobecný kalendář, čili o počítání dnů v roce u starých Čechů (1829) – kdo dnes např. ví, co to je cisiojan (z wikipedie jsme převzali příklad lednového cisiojanu z r. 1430)?