Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY přesná citace


01 – Písmo svaté a jeho výklad dle sv. Tradice, latinsky nebo česky

Biblí česká. Písmo svaté Starého a Nového Zákona podlé obecného latinského, od sv. církve římské schváleného výkladu přeložené, poznovu s pilností přehlédnuté a výkladem opatřené

Srdínko František, Borový Klement, 1889
Unikátnost tohoto vydání je v tom, že jde o poslední katolické vydání Písma sv. čistě podle svaté Vulgáty; Hejčl/Sýkora už příhlíželi i jinam. Díl 1 (1. kniha Mojžíšova až Žalmy), Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 76. Díl 2. Část 1 (Přísloví až 2. kniha Machabejská), Část 2 (Nový Zákon), vyd. 1888, Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 75.

03 – Obrana víry a katolická věrouka

Odpustky. Zprávy o Dědictví Svatojanském.

Hůlka Josef Antonín, Borový Klement, Srdínko František, 1891
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 78.

Syllabus jeho svatosti Pia IX, jejž vykládá s povinným zřetelem ku syllabu náčelníka svobodných myslitelů Alfonse Padařovského Jan Brázda, sedlák ze Zlámané Lhoty

Lenz Antonín (pod pseudonymem Brázda Jan), 1891
Syllabus1: Obsahuje latinský i český text encykliky Quanta cura a Syllabu, s předchozím obšírným komentářem P. Antonína Lenze, probošta Vyšehradské kapituly a spolupracovníka fenomenálního českého biskupa Jana Valeriána Jirsíka. Zařazujeme sem i:
1 Výborné a podrobné pojednání o syllabu Osmdesát thesí znovu zavržených encyklikou Pia IX. od 8. prosince 1864. Borový Klement, ČKD 1865, č. 1 až 5;
2. Překlad encykliky a seznamu bludů: Blahověst XV. (1865), str. 35 a d.

04 – Filosofie

Církev a národ

Bílý Jan Evangelista(?), 1868
Spisy časové, sv. 3. P. ThDr. Borový Klement v recensi Církev a národ, ČKD 1868, č. 5, str. 395n. vyslovuje tuto domněnku o autorství; v katalozích je spisek uváděn pod jménem vydavatele – P. Kulda Beneš Metod. Dlužno poznamenat, že jinou je publikace Církev a národ – české intelligenci věnuje Beneš Method Kulda. Kulda Beneš Metod, 1896.

05 – Mravouka. Zpovědnice.

Manželství

Kulda Beneš Metod, 1868
Spisy časové, sv.1. Připojujeme recensi P. ThDr. Borový Klement, Manželství ... Beneš M. Kulda, ČKD 1868, č. 3, str. 233n.

14 – Dějiny Katolické církve obecně

Národní dům český v Římě.

Waal Anton Maria de, Borový Klement , 1874
Na základě spisu sestaveného Dr. Ant. de Waal-em k oslavě 900-letého jubilea diecése Pražské volně vzdělal Dr. Klement Borový. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 60.

15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích

Dějiny Svatojanského Dědictví. Matrika údův Dědictví sv. Jana Nepomuckého v Praze od roku jeho založení 1835. Díl 1 a 2. Činnost Dědictví Svatojanského v Praze od r. 1835 do r. 1901. Kompletní bibliografie Dědictví sv. Jana Nepomuckého.

Borový Klement, Sedlák Jan Nepomucký, 1947
Borového Dějiny a Matrika 1 (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 72, vyd. 1885) a 2 (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 73, vyd. 1886).
Sedlákova Činnost (Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 91, vyd. 1901).
Kompletní bibliografii dokončujeme, do r. 1947.

Dějiny diecéze pražské

Borový Klement, 1874
Na památku 900letého jubliea pro Dědictví Svatojanské sepsal Klement Borový. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 59.

Sv. Jan Nepomucký, mučedník a hlavní patron Království českého.

Borový Klement, 1878
K 150.-leté památce svatořečení život a úctu jeho vypisuje Dr. Klement Borový, professor theologie na université Pražské. Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 64.

Antonín Brus z Mohelnice, arcibiskup pražský

Borový Klement, 1873
Historicko-kritický životopis poctěný cenou fakulty theologické na c. kr. universitě Karolo-Ferdinandejské. Na oslavu 900letého jubilea diecése Pražské sepsal P. Dr. Klement Borový, cís. kr. řádný profesor církevního práva na vysokých školách Pražských. Dědictví sv. Prokopa, sv. 11.

František de Paula říšský hrabě ze Schönbornů, kníže-arcibiskup Pražský.

Borový Klement, 1886
Dědictví sv. Jana Nepomuckého, sv. 73.

Martin Medek, arcibiskup pražský. Historicko-kritické vypsání náboženských poměrů v Čechách od roku 1581 – 1590.

Borový Klement, 1877
Dědictví sv. Prokopa, sv. 17.

16 – Dějiny našeho národa

Zatím poslední korunovace českého krále

Pešina Václav Michal, rytíř, Sekyrková Milada, 1836
Čtyři publikace. První český korunovační řád sestavil Karel IV. – viz Spisové císaře Karla IV. v pododdělení 1504: Přední české osobnosti. P. ThDr. Klementa Borového Dějiny Svatojanského Dědictví (pododdělení 1501: Bibliografie české katolické literatury) uvádějí na str. 376 zajímavou informaci, kterou pak Sedlákova Činnost Dědictví Svatojanského v Praze od r. 1835 do r. 1901 (tamtéž) už nemá: "Císař Ferdinand I. byl r. 1836. a sice dne 7. září v chrámě sv.-Vítském v Praze s chotí svou Marií Annou slavným způsobem korunován na království české. Za tou příležitostí vydalo Dědictví Svatojanské nákladem svým spis o korunovaci s rytými přílohami; spis ten však se členům nedával zdarma, nýbrž prodával se po 40 kr. a když z 1000 exemplářů jen malá zásoba ještě zbývala, zvýšena jest cena až na 1 zlatý stř." O který spis se jednalo? Prvním redaktorem a ředitlelem tohoto Dědictví byl (1835 – 1857) otec kanovník Václav Michal Pešina rytíř z Čechorodu. Uvádíme tedy napřed dvě publikace kanovníka Pešiny:
1. Zprávy o Korunování vévodů a králů českých – s církevním obřadem Korunování Jejich Císařských Majestátů Ferdinanda I. za krále Českého, a Marie Anny Karoliny Piy za královnu Českou. Pešina Václav Michal, 1836, a
2. Hlasy duchovenstva k jejich cís. král. majestátům, Ferdinandovi a Marii Anně při slavnosti korunování – v Praze dne 1836. 7. a 12. září. Pešina Václav Michal, 1836.
3. Dále zařazujeme "spis", který mínil otec doktor Borový – rytinu-přílohu k ČKD 1836, č. 4, která byla vydána i samostatně (frakturou); před tuto přílohu zařazujeme, opět od kanovníka Pešiny: a) Ústav svatojanského Dědictví a Ohlášení. Tamtéž, str. 813 – 816. b) Slavnost korunování ... Ferdinanda I. za krále českého. Tamtéž. č. 3, str. 435 – 440. c) Obřad slavného Královského Českého KORUNOVÁNÍ. Tamtéž, str. 445 – 478. d) O svěcení a korunování Královny, jakožto choti Královy. Tamtéž, str. 477 – 480. e) Následuje vlastní rytina Insignie Království českého. Děkujeme za její sken 300 dpi.
Kromě toho zařazujeme: 4. Ferdinand V. – poslední pražská korunovace 7. 9. 1836. Sekyrková Milada, 2004.

Kniha je zde připravena a jejímu zvěřejnění brání jen autorský zákon. Pokud o knihu máte zájem, zjistěte si majitele autorských práv a zveřejnění s ním dohodněte. Pomůžete tak i ostatním zájemcům.

20 – Encyklopedie, časopisy, periodické publikace, almanachy, kalendáře

Časopis katolického duchovenstva (ČKD) – všechna čísla (viz charakteristiku)

Tomek Mikuláš aj. red., Ježek Jan, 1828
Takto se časopis jmenoval později (1860 až 1949), předchozí název byl Časopis pro katolické duchovenstvo (1828 až 1852), v letech 1853 až 1859 a v roce 1939 nevycházel. Časopis je v poněkud nevhodném tvaru (nicméně lze částečně hledat podle nadpisů asi většiny článků na adrese) a bez některých stránek nebo i celých čísel. Tento chybějící materiál pro rozsah rozdělen do tří částí. Doplněk1: CKD_1828_2 – 4; CKD_1829_2 – 4; CKD_1830_2 – 4. Doplněk2: CKD_1831_2 – 4; CKD_1832_2 – 4; CKD_1834_2 – 4. Doplněk3: CKD_1835_1.3; CKD_1838_1.4; CKD_1841_3; CKD_1896_5, str. 257 – 269; CKD_1933_6, str. 555 – 564; CKD_1933_7, str. 565 – 628; CKD_1949_1.2. Přebíráme jej z Deposita CMBF, takže ČKD je s tímto doplňkem naprosto kompletní.
Přikládáme Jenerální rejstřík věcný Časopisu katolického duchovenstva od roku 1828 – 1878, Ježek Jan aj. red., 1878 (Dědictví sv. Prokopa, příloha ke sv. 18 – na titulním listě je omylem uveden sv. 8; blíže Zpráva o XLII. a XLIII. schůzi výboru Dědictví sv. Prokopa dne 20. prosince 1878 a 31. ledna 1879, ČKD 1879, č. 1, str. 71 a 73).
ČKD v různých dobách redigovali i: Procházka Vojtěch, Mráz Ignác, Václavíček Václav Vilém, Pešina Václav Michal, Jirsík Jan Valerián, Havránek František Xaver, Tersch Eduard, Vinařický Karel Alois, Borový Klement, Krásl František Borgia, Kryštůfek František Xaver, Tumpach Josef, Podlaha Antonín, Stejskal František Xaver, Čihák Josef, Vajs Josef a Kadlec Karel.
Příloha ČKD Slavorum litterae theologicae – Conspectus periodicus je v pododdělení 1405: Východ.