Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY přesná citace


08 – Pedagogika a katechetika

Katechysmus katolickej velebného Pátera Kanýzia Tovaryšstva Ježíšova

Canisius Petrus, svatý, Hayes Jacques des, Hlína Šimon, Vašica Josef, 1931
(název pokračuje:) svatého písma doktora, jak mládeži, tak všemu lidu křesťanskému, aby v spasitedlném učení římskokatolickém krátce, světle a pilně vyučen býti mohl v nově v hojnější otázky a odpovědi rozvedený / předně sice v jazyce německém a francouském častěji, potom i v latinském na světlo vydaný pilností a prací ctihodného Pátera Jakuba Deshages, Niderlandera, Tovaryšstva Ježišova kněze, nyní pak z latinského exempláře , k užitku českého a slovanského národu na česko přeložený od ctihodného kněze Šimona Hlíny téhož Tovyryšstva Ježíšova. Podle slov "mládeži, tak všemu lidu" vzal P. Jakub des Hayes S. J. za základ zpracování Kanisiův nejmenší katechismus.
Připojujeme tato vyd. nejpřekládanější knihy kromě Bible (související knihy P. Jakuba Procházky a P. Františka Beneše jsou hned vedle zvlášť):
1. Stať Styky bl. Petra Kanisia s vlastí naší a stručné dějiny českého překladu jeho katechismu. Podlaha Antonín, ČKD 1897, č. 10, str. 577 – 613.
2. Summa Doctrinae Christianae ex postrema recognitione Doctoris Petri Canisii. Canisius Petrus, svatý, 1823 (tzv. Velký katechismus, poprvé vyšel 1555, 222 otázek – nebyl nikdy celý přeložený do češtiny).
3. Blaženého Petra Kanisia, bohoslovce z Tovaryšstva Ježíšova O víře a vyznání víry. Canisius Petrus, svatý, Vrána Ludvík, 1920 (jediná větší část z tzv. Velkého katechismu vyšlá v češtině).
4. V. P. Petri Canisii S. J. theologi Catechismus minor, nunc in gratiam studiosae juventutis ex ejusdem V. patris majore opere catechistico sacris sententiis atque exemplis auctus. Canisius Petrus, svatý, Widenhofer Franz Xaver, 1871 (tzv. Katechismus Menší-Minor seu Parvus, poprvé vyšel 1559, 122 otázek – jediné vyd. v češtině, navíc přeložené z něm., vyšlo 1584; zda se ještě někde jediný dříve známý výtisk nachází, nám není známo).
5. Parvus Catechismus Catholicorum a R. P. Petro Canisio Societatis Jesu editus. Canisius Petrus, svatý, 1756 (tzv. Katechismus Nejmenší-Minimus, poprvé vyšel 1556, 59 otázek).
6. Malý (míněn Nejmenší) Katechysmus, Obecnímu Lidu, i Mládeži velmi užitečný a nyní v Otázky vvedený, opravený, a vůbec vydaný. Od Petra Kanizia Svatého Pisma Doktora. Canisius Petrus, svatý, 1741. 7. S. Petri Canisii Doctoris Ecclesiae Catechismi Latini et Germanici. Pars prima. Catechismi Latini. Canisius Petrus, svatý, Streicher Friedrich, 1933 – moderní sazba všech tří (pěti) světcových katechismů vč. původního obrazového doprovodu; podle P. Streichera S. J. uvádíme názvy i roky vyd. (někdy se liší od P. Podlahy i od P. Vašici.

11 – Sociologie a charita

Otázka sociální – příspěvek k poznání její podstaty, a jak ji lze řešiti.

Biederlack Franz Joseph Bernhard, 1900
Vzdělávací knihovna katolická, sv. 16. Naps. P. Josef Biederlack S. J. (* 1845, † 1930), dle 4. nezm. vyd. (Die sociale Frage – ein Beitrag zur Orientirung über ihr Wesen und ihre Lösung; 1. vyd. 1895, 4. vyd. 1899, 10. vyd. 1925) s povolením autorovým podává P. ThDr. Beneš Ferdinand (* 8. 4. 1860 Krátká Třebová-Hilváty u Ústí n. Orlicí, † 13. 10. 1901 Hradec Králové).

15 – Dějiny Katolické církve v Českých zemích

Ač zemřeli ještě mluví. Medailonky českých katolických vlasteneckých kněží.

Beneš Josef, 1964
Víckrát nevyšlo.

P. Václav Beneš Třebízský. 1. Obraz životopisný. 2. Spisovatel českého lidu. 3. Personální bibliografie.

Braun Josef, Beneš Josef red., Hudíková Helena, 1890
Edice Listy víry, sv. 9 (?), 1954. Bibliografie vyšla r. 1975 a její autorkou je H. Hudíková.

1508: Církevní boj s liberalismem obecně a osvícenstvím zvlášť (a u nás i s masarykismem)

Osvícenství se k nám šířilo z Francie (až po zednářsko-atheistický/deistický benešismus), z USA (po zednářsko-protestantský masarykismus) a z Německa (zednářsko-katolický josefinismus). Jak pracovala v 19. a zač. 20. stol. Církev na výchově národa, když se tu Masaryk nejen vynořil, ale získal v českém národě takovou popularitu, že začal národ vychovávat spíše on?

Nezapomenutelná oběť

Beneš Josef, 1962
Edie Listy víry, sv. 15 (?).

Kaine, kde je tvůj bratr? Medailonky českých katolických kněží – obětí fašismu.

Beneš Josef, 1971

16 – Dějiny našeho národa

Dějiny naší říše

Pekař Josef, 1914
(název pokračuje:) se zvláštním zřetelem ke královstvím a zemím v říšské radě zastoupeným; pro nejvyšší třídy škol středních. Publikace vyšla pak ještě dvakrát (nepočítáme současné dotisky). Poprvé roku 1922 pod názvem Dějiny československé, opět jako učebnice s týmž určením; je obohacena o první léta republiky. I tuto učebnici Knihovna Libri nostri zde nabízí. Podruhé vyšla zase s týmž změněným názvem (bezprostředně po Pekařově smrti 23. 1. 1937), ale zejména dějiny republiky byly jinými lidmi podstatně přepracovány v duchu snahy o usmíření s masarykovsko-benešovskými názory, jichž byl Pekař nesmiřitelným odpůrcem. Připojujeme O periodisaci českých dějin – přednáška pronesená při rektorské instalaci dne 5. prosince 1931, Pekař Josef, 1932. K této přednášce je třeba poznamenat: Vlastní jádro je na posledních dvou až třech stranách. Periodizace českých dějin je mírně odlišná od periodizace dějin světových – o nich zde v úvodu k pododělení 1605: Středověké právo v zemích českých a ve Svaté říši římské. Pekařova periodizace: Starověk (doba románské, asi tak do r. 1200), středověk (gotika až ½ 18. stol.), novověk (osvícenství, romantismus, doba dnešní). Tato doba dnešní je utvářena všemožnými -ismy – plody vzpoury proti středověkému Božímu universu (dnes směřující k ďábelskému globalismu). Tyto vlivy přinesly na jedné straně pronikavé zvýšení lidské výkonnosti v oblasti hospodářství a techniky, na straně druhé (všestranné ničení světa a) hroznou válku (která byla následována válkou ještě hroznější a která vlastně pokračuje dosud plošným leteckým ničením celých států ze strany světového četníka) a stále přítomnou krisi a dosud neznámá nebezpečí a hrozby. Vystříhání se nápadů na jakási nová řešení a sebeklamu o nich, láska k dědictví dávných našich otců a zachování tohoto dědictví (dnes nejen zničeného ale i cíleně zapomenutého a publikačně znetvořeného) budoucím je v r. 1931 Pekařovým receptem pro budoucnost. Pekař tedy vidí vrcholy českých snažení v gotice a v romantismu. Nerozpoznal, kde došlo k chybnému odbočení.

Fontes rerum Bohemicarum. Tom IV. Prameny dějin českých. Díl IV. Kronika zbraslavská. Výpisy z rozličných kronik s několika zápisy zbraslavskými. Kronika Františka Pražského. Kronika Beneše Krabice z Weitmile.

Emler Josef aj. red., 1884
Od roku 1355 Beneš Krabice řídil stavbu chrámu svatého Víta. Roku 1373 přenesl ostatky starých knížat a králů do chrámu svatého Víta, o rok později, roku 1374, přenesl i těla biskupů; kanovník. Časově navazuje jeho Cronica ecclesiae Pragensis na druhé pokračování Kosmovy kroniky. Připojujeme:
1. Kronika zbraslavská. Žitavský Ota, Žitavský Petr, Novák Jan Václav, Novotný Václav, 1905.
2. Panování císaře Karla IV. Veitmile Krabice Beneš z, 1940. Z lat. přel. PhDr. Evžen Stein (* 19. 9. 1902 Praha, † 1. 2. 1943 Osvětim – zavražděn Němci).
3. Kronika Zbraslavská. Chronicon Aulae regiae. Žitavský Ota, Žitavský Petr, Heřmanský František, Fiala Zdeněk. připravujeme.
4. Kroniky doby Karla IV. Kronika Františka Pražského a Kronika pražského kostela, separáty. František Pražský, Veitmile Krabice Beneš z, Bláhová Marie, 1987. připrevujeme.

17 – Liturgika

Mše svatá

Beneš Josef, 1951
Edice Listy víry, sv. 5.

Malá liturgika

Beneš Josef, 1952
Edice Listy víry, sv. 6.