Knihovna Libri nostri

Katolík by měl být "podoben hospodáři, který vynáší ze své zásoby věci nové i staré." Zatímco věci nové jsou všude v nepřeberném počtu, věci staré málokdo zná. K jejich poznání nabízí své služby Knihovna Libri nostri.


ODDĚLENÍ    VŠECHNY PUBLIKACE    PŘEHLED AUTORŮ    ZÁKLADNÍ INFORMACE   PRO KNIHOVNÍKY


20 – Encyklopedie, časopisy, periodické publikace, almanachy, kalendáře

Kalendaria některých kalendářů od r. 1952 do r. 1969

Kopecký Václav, 1952
Proč taková podivná mez 1952? Pro komunisty byl primárním protivníkem imperialistický Západ. Církve se báli kvůli její "nenárodní" vazbě na něj, t. j. na Vatikán, ale zvl. u řeholníků kvůli jejich vazbám na západní generaláty. A tak se báli i kalendářů s Církví svázaných. Ministerstvo informací a osvěty začalo už roku 1947 vydávat vzorový kalendář, tzv. Kalendář kalendářů, toho roku tedy kalendář na rok 1948. K první změně kalendaria došlo až v kalendáři na r. 1950: kalendarium začíná už ne nedělí, ale pondělkem – pozorujeme ale, že v Lidovém kalendáři katolické kalendarium na tento rok začíná ještě nedělí. Katolické kalendáře na rok 1951 nevyšly, a na rok 1952 už i v nich týden musel začít nedělí. Ovšem je pozoruhodné, že i pro kalendář na rok 1951 (komunisté se přece ujali moci už r. 1948 – naprosto podle zákona – skazky o nezákonnosti "puče" v roce 1948 jsou pouhou propagandou překreslující historii*), se používala tři hlavní kalendaria náboženská: římskokatolické, československé (tzv. Církve československé – označení do r. 1971) a evangelické. Druhá změna kalendaria (iniciativní dílčí změny tu ovšem nepatrně předcházely) nastala až pro r. 1952, kdy spatřilo světlo světa, právě ve vzorovém Kalendáři kalendářů, kalendarium jednotné. To ještě r. 1952 nemělo jméno, dnes se mu říká občanské. Aby i katolíci věděli, komu osobně za "pondělky" i za "občanský" kalendář mohou děkovat, dodejme, že ministrem informací a osvěty byl od 15. 6. 1948 do 31. 1. 1953 přední ideolog a propagandista KSČ, aktivní přípravovatel politických procesů a jeden z nejtvrdších bolševiků, soudruh Václav Kopecký. Obsahová náplň kalendářů byla v kompetenci knižního oddělení při publikačním odboru ministerstva informací (tak František Krajčír, 33. schůze Ústavodárného NS RČS 29. 1. 1947). Pokud jde o začátky týdnů, Cyrilometodějský kalendář se ke konci tohoto období, t. j. od r. 1959 do r. 1969, vrací k začínání nedělí tak, že mezi sobotu a neděli vkládá mezeru, Lidová demokracie po celé toto období začíná týden pondělkem. Avšak konec 60. let je vyznačen už revolucí právě katolického kalendáře.

*Spíše by se měli tito "bojovníci-historici" proti komunismu, zvl. katoličtí, zamyslet nad tím, co dělala katolická církev proti nástupu komunistů léta před a do r. 1948; zda se to náhodou nepodobá dnešní situaci, kdy nejen poblouznělí věřící, ale i preláti pohodově přihlížejí invasi "migrantů", nebo ji i podporují? Až se naplno rozběhne pronásledování, budou zase skuhrat, jako tamti skuhrali o 50. létech.